Cestovní ruch bude potřebovat systémovou pomoc

Koronavirová krize zasáhla každého z nás. Ovšem jedno odvětví bude potřebovat obzvlášť větší pomoc. Jde o cestovní ruch a v našem kraji to platí dvojnásob.

Krize nebývalých rozměrů, která v sobě zahrnuje aspekty zdraví – strachu a ekonomiky, postupně mění vnímání světa a dává lidem šanci se zamýšlet nad tím, co je normální a co už je přeludem doby.

Letět do kdejaké evropské metropole za „100“ dolarů? Jíst v zimě přes půl světa dovezené ovoce? Vyrábět kdeco na druhém konci světa, jen protože je to o pár korun levnější?

Globalizace je největším poraženým této situace a cestovní ruch je její podmnožinou. Pro Karlovarský kraj budou ztráty více než znatelné, v rámci České republiky pravděpodobně největší. Výpadek zahraniční klientely ve zdejších vyhledávaných lázních, stejně jako uzavřené hranice pro německé příhraniční turisty bude spolu se zrušeným letním filmovým festivalem znamenat tisíce lidí, kteří bez systémové pomoci situaci nezvládnou. Co by mělo být takovouto systémovou pomocí?

Opatření, která na jednu stranu pomohou zdejším podnikatelům a živnostníkům přežít těžké časy, nadechnout se a na druhou ukážou náš kraj jako místo, kde lze strávit úžasnou dovolenou. V životě platí, že kdo rychle dává, dává dvakrát, v politice to platí dvojnásob. Zkusím zmínit čtyři, dvě z kategorie přímé pomoci podnikajícím a dvě z kategorie podpůrných opatření za cílem zvýšit domácí návštěvnost. Nastíněná opatření by mohla pomoci cestovní ruch zachránit, tak aby přežil celé toto složité období:

1) Delší Kurzarbeit – německý nástroj náhrady části mzdy státem pro zaměstnance vůči postiženým firmám se již v tuto chvíli uplatňuje, jeho definitivní podoba – respektive doba podpory ještě není jasná, nicméně právě s ohledem na dlouhodobější projevy výpadku tržeb je namístě uvažovat o termínu státní podpory např. půl roku. Otevřením například restaurací bez existence obvyklé klientely se tržby nevrátí a toto je třeba brát v potaz.

2) Odpuštění plateb sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ až do konce kalendářního roku (viz důvody v předchozím bodě)

3) Systémová marketingová podpora krajské samosprávy na propagaci Karlovarského kraje a jeho turistických atraktivit. Světoznámé lázeňství nebo v loňském roce zapsané hornické Krušnohoří na seznam kulturního dědictví UNESCO si zaslouží propagovat, aby si více Čechů třeba z východní části země řeklo, že když nemohou jet v létě k moři, tak Karlovarský kraj je možností. 

4) Zakoupit vstupenky či vouchery pro pracovníky IZS do krajských center turistiky na mimosezónní termíny. Pro příklad uvedu zdravotní sestru s Ostrova nad Ohří, která by od Karlovarského kraje získala možnost strávit wellness pobyt ve volném termínu lázeňského zařízení v kraji, případně hasiče, který by získal lyžařský skipas do některého z areálů v Krušných horách.

Uvádím tato čtyři opatření jako výkop do diskuze o záchraně cestovního ruchu (nejen) na Karlovarsku. Máte-li nějaké další návrhy, napište mi prosím na email:  drbohlav@volimtrikoloru.cz

Autor: Ing. Matěj Drbohlav MBA, místopředseda krajské organizace Trikolóra Karlovarský kraj

 



 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *