Domácnosti a bydlení v Karlovarském kraji

Jediným zdrojem, který poskytuje podrobné údaje o domácnostech a bydlení v územním detailu, je sčítání lidu, domů a bytů.

Použitý způsob zjišťování a následného zpracování dat neumožnil získat podrobné údaje v případě, že v bytě žilo více rodinných domácností, proto jsou některá data publikována pouze za hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou. Používány jsou pojmy sezdaná a nesezdaná soužití.

Sezdaná soužití představují manželské páry spolu s registrovanými partnerstvími osob stejného pohlaví. Nesezdaná soužití jsou faktická manželství a faktická partnerství, kdy faktické manželství znamená neformální soužití druha a družky a faktické partnerství je neformální soužití osob stejného pohlaví.

Struktura domácností

Při posledním sčítání lidu, domů a bytů bylo v Karlovarském kraji sečteno celkem 128 904 hospodařících domácností.

Hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Součástí rodinných domácností tvořených 1 rodinou mohou být i další jednotlivé osoby, pokud s rodinou společně hospodaří.

Největší podíl hospodařících domácností v našem kraji tvořily úplné rodiny (42,7 % všech hospodařících domácností), většinou se jednalo o sezdaná soužití (85,2 % úplných rodin), nesezdaných soužití bylo 14,8 %. Více než třetina hospodařících domácností byly domácnosti jednotlivců, mezi těmito domácnostmi mírně převažovaly hospodařící domácnosti žen (53,6 %) nad hospodařícími domácnostmi mužů (46,3 %). Neúplné rodiny činily nejnižší podíl ze všech typů hospodařících domácností, a to 14,6 %. Mezi neúplnými rodinami dominovaly ty, v jejichž čele byla žena (81,0 % všech neúplných rodin). V porovnání s republikovými průměry vykazuje Karlovarský kraj nižší podíl rodinných domácností (o 5,2 procentního bodu) a naopak vyšší podíly nerodinných domácností (o 1,6 procentního bodu) i domácností jednotlivců (o 2,7 procentního bodu).

Pokud zkoumáme hospodařící domácnosti podle způsobu bydlení, vidíme, že drtivá většina jich žila v bytech. Mimo byty (v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách, tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu, nebo v obytných domech, ale mimo byty, tzn. nouzové ubytování v nebytovém prostoru) bydlelo 1,8 % domácností a pouze 77, tj. 0,1 % hospodařících domácností v našem kraji žilo v zařízeních (tj. v některém typu ubytovacích a lůžkových léčebných zařízení sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob, jako jsou např. svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.).

Při pohledu na hospodařící domácnosti podle jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) zjišťujeme, že největší zastoupení mezi hospodařícími domácnostmi měly úplné rodiny v SO ORP Kraslice a Sokolov, a to shodně 44,7 % všech hospodařících domácností, přičemž ve více než 80 % se jednalo o sezdaná soužití a ostatní byla nesezdaná soužití. Nejnižší podíl úplných rodin vykazoval SO ORP Cheb (41,0 %).

Nesezdaná soužití se podílela nejvíce na celkovém počtu úplných rodin v SO ORP Kraslice, kde tento podíl činil 17,0 % a sezdaných soužití zde bylo 83,0 %. Naopak nejnižší podíl nesezdaných soužití na celkovém počtu úplných rodinných domácností vykazovaly SO ORP Karlovy Vary a Mariánské Lázně (13,7 %).

Neúplné rodiny, v jejichž čele stojí muž, vykazovaly v rámci Karlovarského kraji nejvyšší podíl v SO ORP Aš a Kraslice, takových neúplných rodin zde bylo podle dat z posledního sčítání lidu, domů a bytů celkem 20,7 %. Naopak nejméně neúplných rodin s mužem v čele bylo v SO ORP Sokolov, tady činil podíl takových rodin na celkovém počtu neúplných rodin 17,8 %.

Pokud jde o domácnosti jednotlivců, ve všech SO ORP kraje bez výjimky platí, že domácnosti žen převažovaly nad domácnostmi mužů. Nejvyšší podíl domácností jednotlivců-žen lze vysledovat v SO ORP Mariánské Lázně (58,1 %), naopak v SO ORP Ostrov byly podíly domácností mužů a žen téměř vyrovnané, podíl domácností jednotlivců-žen zde činil 50,9 %.

Rodinné domácnosti

V této podkapitole hodnotíme hospodařící rodinné domácnosti tvořené 1 úplnou nebo 1 neúplnou rodinou. Rodinné domácnosti tvořené 1 úplnou rodinou činily 72,9 % všech rodinných domácností v Karlovarském kraji. Více než 40 % úplných rodin bylo dvoučlenných a více než 60 % jich bylo bezdětných.

Většinu rodinných domácností tvořených 1 úplnou rodinou tvořily manželské páry (85,1 %), faktických manželství bylo 14,6 %, registrovaná a faktická partnerství tvořily jen zanedbatelnou část těchto rodinných domácností (registrovaných partnerství bylo 18, faktických partnerství 131).

Pokud posuzujeme rodinné domácnosti tvořené manželskými páry a faktickým manželstvím, zjišťujeme, že manželské páry žily častěji bez závislých dětí (63,3 % manželských párů a 52,2 % faktických manželství). Naproti tomu téměř 30 % faktických manželství vychovávalo v domácnosti 1 závislé dítě, mezi manželskými páry se jedná zhruba o 19 %. O něco vyšší byl i podíl faktických manželství se 3 a více nezávislými dětmi v hospodařící domácnosti (3,1 %) oproti manželským párům (2,5 %).

Většinu domácností registrovaných partnerství tvořily dvoučlenné rodiny, pouze 5,6 % jsou domácnosti tříčlenné. Všechny úplné rodiny tvořené registrovanými partnery byly domácnostmi bez závislých dětí. Poněkud jiná je situace u domácností úplných rodin faktických partnerů. Téměř třetina takových domácností byla tříčlenných a pět a více členů žilo dokonce v 11,5 % úplných rodin faktických partnerů, což je nejvyšší podíl mezi všemi typy hospodařících domácností tvořených 1 úplnou rodinou. V některých takových domácnostech žily i závislé děti, a to jedno (7,6 %) nebo dvě (3,8 %).

Ve čtvrtině domácností tvořených 1 úplnou rodinou byla v čele domácnosti osoba ve věku 55–64 let. Mezi rodinami manželských párů a faktických manželství však můžeme vypozorovat některé rozdílnosti. Mezi úplnými rodinami tvořenými manželskými páry byl, shodně jako u rodinných domácností celkem, nejvyšší podíl rodin s osobou v čele ve věku 55–64 let (26,2 %), v rodinách bez závislých dětí činil tento podíl dokonce 37,7 %. Téměř polovina osob v čele úplných rodin manželských párů se závislými dětmi byla ve věku 35–44 let a dalších 27,4 % ve věku 45–54 let.

Mezi úplnými rodinami tvořenými faktickým manželstvím dominovaly ty, kde v čele domácnosti stály mladší osoby, a to ve věku 25–34 let a 35–44 let, takových domácností bylo dohromady téměř 60 %. Pokud se podíváme na úplné rodiny faktických manželství se závislými dětmi, zjišťujeme, že nejčastěji byly v čele takových rodin osoby ve věku 35–44 let (42,5 %) a následovaly osoby ve věku 25–34 let (34,4 %). Mezi osobami v čele úplných rodin faktických manželství bez závislých dětí dominovaly ty ve věku 25–34 let (25,0 %) a následovaly osoby ve věku 55–64 let (21,4 %).

Z celkového počtu 18 814 neúplných rodin v Karlovarském kraji jich většinu tvořily rodiny, v jejichž čele byla žena (81,0 % všech neúplných rodin).

V neúplných rodinách, v jejichž čele byl muž, nepatrně převládaly rodiny se závislými dětmi (51,4 %) nad rodinami bez závislých dětí (48,6 %). V neúplných rodinách v čele s ženou byl podíl rodin se závislými dětmi o něco vyšší a činil 57,3 %. Mezi rodinami s mužem v čele bylo nejvíce těch, kde byl tento muž ve věku 45–54 let (26,4 %) a dále ve věku 35–44 (22,2 %). Muži ve věku 35–44 let byli v čele více než třetiny neúplných rodin se závislými dětmi v našem kraji. Mezi neúplnými rodinami, v jejichž čele stála žena, převládaly ty, ve kterých této ženě bylo 35–44 let, podíl takových rodin na celkovém počtu neúplných rodin s ženou v čele činil 31,2 %.

Téměř polovina žen v tomto věku přitom stála v čele neúplné rodiny, ve které žily nezletilé děti, další početnou skupinu tvořily neúplné rodiny s nezletilými dětmi, v jejichž čele byla žena ve věku 25–34 let (téměř 30 % neúplných rodin s nezletilými dětmi).

Osoba v čele neúplné rodiny byla nejčastěji rozvedená, a to ať už se jednalo o ženu (46,1 %) nebo o muže (37,3 %). Téměř čtvrtina mužů i žen v čele neúplných rodin byla svobodných. Čtvrtina mužů v čele neúplných rodin byla ženatých, mezi ženami bylo zhruba 15 % vdaných. Ovdovělí muži v čele neúplných rodin vykazovali o něco nižší podíl (14,6 %) než ovdovělé ženy (17,9 %).

Z celkového počtu 46 900 manželských párů v našem kraji bylo nejvíc takových párů, kde muž i žena byli ve věku 50–59 let, tzn. více než 23 % všech manželství. Následovaly manželské páry ve věku 60–64 let a ve věku 45–49 let. Jenom minimální počet mužů i žen ve věku 15–29 let vstupuje do manželství, mezi vdanými ženami bylo takto mladých jen 4,4 %, mezi muži dokonce pouhých 2,2 %.

Při srovnání s faktickými manželstvími zjišťujeme, že v nesezdaných soužitích žilo mnohem více mladých lidí do 40 let. Jedná se zhruba o třetinu mužů i žen ve věku 30–39 let. Mezi ženami žijícími ve faktických manželstvích dále následovaly ty ve věku 15–29 let (přibližně čtvrtina), u mužů to byli muži ve věku 40–49 let (více než 20 %).

Když zkoumáme počty manželských párů i faktických manželství podle věku mužů i žen, vidíme, že nejčastěji spolu ve společné domácnosti žily páry přibližně stejného věku. Žena bývá zpravidla mladší. Téměř v 60 % manželských párů se přitom jednalo o rozdíl ve věku do 6 let. Mezi nesezdanými soužitími byl větší podíl takových, kde žena je mnohem mladší než muž, téměř 13 % žen žijících v takových soužitích, bylo mladších než její partner více než o 10 let.

Manželství, kde žena je starší než muž, se vyskytovala mnohem méně. Nejčastěji se jednalo o rozdíl ve věku do dvou let, mezi manželskými páry bylo takových dvojic 8,9 % a mezi faktickými manželstvími 9,5 %. Se zvětšujícím se věkovým rozdílem mezi mužem a ženou lze vysledovat určitý rozdíl mezi manželstvími a faktickými manželstvími. Manželské páry, kde žena je o 5 a více let starší než její muž, činily pouze 4,0 % všech manželských párů. U faktických manželství byl tento podíl podstatně vyšší a činil 10,4 %.

Domácnosti jednotlivců

V Karlovarském kraji žilo k datu Sčítání lidu, domů a bytů 2011 celkem 45 345 domácností jednotlivců. Mezi těmito domácnostmi byla více než polovina (24 320, tj. 53,6 %) domácností žen. Na grafu 6.7 můžeme vidět, jak se mění zastoupení domácností jednotlivců mužů a žen podle věku. Zatímco u mladých domácností jednotlivců převládají domácnosti mužů, kolem padesátého roku života se poměr mužských a ženských domácností vyrovnává a s přibývajícím věkem je patrná čím dál výraznější převaha domácností žen nad domácnostmi mužů.

Mezi hospodařícími domácnostmi jednotlivců-mužů převládaly domácnosti svobodných mužů (41,3 %), přičemž domácnosti těch nejmladších do 29 let vykazovaly více než devadesátiprocentní podíl na všech domácnostech mužů a s přibývajícím věkem se tento podíl snižoval. Třetinu domácností mužů tvořili muži rozvedení. Také u rozvedených mužů se podíl jejich domácností liší podle věku, největší zastoupení na celkovém počtu domácností mužů měli rozvedení muži ve věku 50–69 let (více než 50 %) a nejméně byli celkem logicky zastoupeni rozvedení muži ve věku 15–29 let (2,2 %).

Mezi domácnostmi jednotlivců-žen byly nejvíce zastoupeny domácnosti vdov, a to více než 40 %. Mezi domácnostmi mladých žen byl jejich podíl minimální, ale mezi domácnostmi žen ve věku 50–69 let byly vdovy zastoupeny již 33,6 % a ve věku 70 a více let dokonce 78,7 %. Druhou nejčastěji zastoupenou skupinou domácností jednotlivců-žen byly domácnosti rozvedených žen, jejich podíl činil 28,7 %. Nejvíce domácností rozvedených žen byl mezi ženami ve věku 50–69 let (45,0 %), následovaly ty ve věku 30–49 let (37,0 %). Vdané ženy vykazovaly nižší podíl (10,5 %) na všech domácnostech žen než kolik činil podíl ženatých mužů (15,3 %) na celkovém počtu domácností mužů.

Při meziokresním srovnání zjišťujeme, že nejvyšší podíl domácností svobodných mužů i žen žilo v okrese Cheb, naopak nejnižší v okrese Sokolov. Rozvedení muži i rozvedené ženy byli nejčastěji zastoupeni mezi domácnostmi jednotlivců v okrese Sokolov, nejméně pak mezi domácnostmi rozvedených mužů v okrese Cheb a domácnostmi rozvedených žen v okrese Karlovy Vary. Ovdovělí muži i ovdovělé ženy činili nejvyšší podíl na domácnostech jednotlivců v okrese Sokolov a nejnižší v okrese Cheb.

Téměř 80 % domácností jednotlivců-mužů a více než 87 % domácností jednotlivců-žen žilo samostatně v bytě. Přitom platí, že s rostoucím věkem se zvyšuje i podíl těchto domácností, a to pro obě pohlaví. Zatímco samostatně v bytě žilo 72,9 % domácností mužů a 75,0 % domácností žen ve věku 15–29 let, mezi domácnostmi 70letých a starších mužů to bylo 89,2 % a mezi domácnostmi 70letých a starších žen 93,6 % všech domácností mužů resp. žen.

V bytě společně s další hospodařící domácností žilo 16,3 % domácností mužů a 10,8 % domácností žen. Zde naopak platí, že s přibývajícím věkem se podíl těchto domácností obou pohlaví postupně snižuje. Mimo byty žil jen velmi malý podíl domácností jednotlivců, mezi muži to bylo 3,8 % a mezi ženami 2,0 % všech domácností jednotlivců mužů či žen.

Bydlení domácností

Mezi domácnostmi bydlícími v našem kraji samostatně v bytě můžeme vysledovat určité rozdíly podle typu domácnosti. V rodinných domech žila přibližně třetina úplných rodin i domácností jednotlivců. U neúplných rodin byl tento podíl nižší (přibližně 22 %).

Při podrobnějším pohledu na domácnosti bydlící samostatně v bytě zjišťujeme, že nejvyšší podíl domácností bydlících v rodinném domě byl mezi úplnými rodinami tvořenými sezdanými páry, a to 35,1 %. Druhý nejvyšší podíl domácností žijících v rodinném domě byl mezi neúplnými rodinami s mužem v čele (29,0 %). Při porovnání úplných rodin sezdaných párů a nesezdaných soužití vidíme, že podíl nesezdaných párů žijících v rodinném domě je mnohem nižší než podíl párů sezdaných, a to o 11,4 procentního bodu.

Veliký rozdíl je možné vysledovat i mezi neúplnými rodinami v čele s mužem a v čele s ženou. Domácnosti, kde je v čele žena, žily samostatně v rodinném domě méně často (o 8,8 procentních bodů méně) než domácnosti neúplných rodin v čele s mužem. Domácnosti jednotlivců obou pohlaví se řadily mezi domácnosti s nejnižším podílem žijících v rodinném domě, přičemž mezi domácnostmi žen byl tento podíl nižší (16,5 %) než mezi domácnostmi mužů (21,4 %).

Při posuzování rozdílů mezi jednotlivými domácnostmi podle právního důvodu užívání bytu vidíme, že ve vlastním domě žilo více než 30 % úplných rodin sezdaných párů, jedná se o největší podíl mezi všemi typy domácností žijících samostatně v bytě. Naopak nejméně často žily ve vlastním domě domácnosti jednotlivcůžen, a to pouze 10,5 %. Nejčastější formou právního důvodu užívání bytu bylo bydlení ve vlastním bytě, a to pro všechny typy domácností bez rozdílu. Podíl domácností žijících ve vlastím bytě se pohybuje mezi 30 % a 40 %, nejvyšší podíl přitom vykazovaly domácnosti jednotlivců-žen (39,9 %) a úplné rodiny nesezdaných soužití (38,1 %). Nejméně takových domácností bylo mezi neúplnými rodinami, kde je v čele muž (31,1 %).

Další formou právního užívání bytu jsou nájemní byty. V nájemních bytech žila téměř třetina úplných rodin nesezdaných soužití (32,8 %), což je nejvyšší podíl mezi všemi typy domácností. Naopak nejméně domácností žijících v nájemních bytech bylo mezi úplnými rodinami sezdaných soužití, a to 19,5 %. V družstevních bytech žilo do 5 % domácností všech typů, nejnižší podíl vykazovaly domácnosti jednotlivců-žen (3,8 %) a naopak nejvíce takových domácností bylo mezi neúplnými rodinami s mužem v čele (5,0 %).

Kompletní data ke stažení zde

Zdroj: Český statistický úřad


 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *