Historie a současnost Mezinárodního letiště Karlovy Vary

Na počátku 20. století bylo založeno letiště nedaleko lázeňského města Karlovy Vary. V současné době je pátým největším mezinárodním letištěm v České republice a za rok 2019 odbavilo celkem 62 435 cestujících.

Ministerstvo veřejných prací bylo roku 1929 pověřeno, aby zajistilo přípravné práce na výstavbu letiště. Pláň letiště byla odvodněna, zrekultivována a oseta trávou. Tato plocha měla rozlohu 40 ha. O rok později předložil akademik Stanislav Bechyně projekt hangáru a studii odbavovací haly provedl karlovarský architekt Rudolf Weise. Návrhy však nebyly přijaty a v dalším roce byla zpracováním projektu pověřena pražská firma. Objekty byly uvedeny do provozu roku 1933.

Již od roku 1931 však fungovalo letecké spojení mezi Prahou, Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary. Od té doby se letecký provoz na zdejším letišti stále rozvíjel. Roku 1936 bylo letiště Karlovy Vary – Olšová Vrata zařazeno do sítě evropských letišť s návazností spojení z Prahy, a to například do Amsterodamu, Berlína, Bělehradu a dalších evropských měst. O pár let později mělo karlovarské letiště spojení s 11 dalšími městy v ČR. Během války využívala letiště stíhací pilotní škola Luftwaffe a válečnými událostmi bylo letiště poškozeno. Po válce bylo tedy veškeré úsilí věnováno co nejrychlejšímu obnovení provozu letiště. Roku 1946 došlo k obnovení sezónní linky Praha – Karlovy Vary – Praha.

V roce 1952 byla zahájená výstavba vzletové a přistávací dráhy o délce 2150 metrů. Dále byla rozšířena odbavovací plocha a byly provedeny generální opravy letištních objektů, včetně příjezdové komunikace atd. Letiště bylo také vybaveno novou zabezpečovací leteckou technikou. Tyto práce probíhaly intenzivním tempem, a tak na podzim roku 1960 byl obnoven provoz a letiště mělo spojení s Brnem, Ostravou, Košicemi, Berlínem a také zde fungovala nepravidelná linka do Vídně. V roce 1965 byl na letišti zahájen celoroční provoz.

O leteckou přepravu byl velký zájem, proto byla ve městě otevřena cestovní kancelář. Největšího počtu přepravených cestujících do této doby dosáhlo karlovarské letiště v roce 1978 – odbaveno bylo celkem 50 tisíc cestujících. V této době zde denně létalo 6 pravidelných spojů, z toho čtyři spojovaly naše lázeňské město s Moravou a Slovenskem. V následujícím roce však došlo ke státním opatřením, které směřovaly jak k úspoře pohonných hmot, tak k navýšení cen letenek. Tato opatření způsobila pokles zájmu o cestování letadly, provoz na zdejším letišti tak klesl o 74 % a nakonec byl úplně zastaven.

Od roku 1981 byl udržován sezónní provoz mezi Prahou a Karlovými Vary. O čtyři roky později (1985) došlo k opravě vzletové a přistávací dráhy a bylo investováno do infrastruktury letiště. Další rekonstrukce vzletové dráhy proběhla mezi lety 2005–2006, rekonstrukce prodloužila životnost dráhy a způsobila její větší nosnost. Letiště bylo také vybaveno světelným systémem podle standardů Mezinárodní organizace pro civilní letectví. V roce 2009 byla do provozu uvedena nová (současná) odbavovací hala, jejím autorem je Ing. arch. Petr Parolek.

Mezi lety 2013–2015 došlo k poklesu dopravy, který vyvolala krize mezinárodních vztahů s Ruskem. V rozmezí let 2016–2019 došlo naopak k nárustu letecké přepravy.

Současnost Mezinárodního letiště Karlovy Vary a letecká škola F-AIR

V roce 2019 byl na Mezinárodním letišti Karlovy Vary zahájen provoz letecké školy F-AIR, a z tohoto důvodu byl také Letištěm Karlovy Vary zřízen Letištní výbor pro životní prostředí. Jeho cílem je respektovat zásady dobrých sousedských vztahů všech zainteresovaných stran a zachovat nekonfliktní prostředí i při rozvoji provozu na letišti, vyjadřovat vzájemný respekt a informovanost vedoucí k prospěšné koexistenci v dotčeném území.

Zahájení provozu letecké školy bylo doprovázeno vlnou protestů obyvatel města Karlových Varů a dotčených obcí kvůli obavám ze zvýšené hlukové zátěže a znečištění životního prostředí. Spolek přátel Olšových Vrat (Ing. Pavlína Maříková, Mgr. Vladimír Melichar, Hana Janoušková a další) zorganizoval, ještě před podepsáním projektu v roce 2018, nejdříve petici, kterou během jediného týdne podepsala tisícovka občanů. Dále došlo k protestu přímo před karlovarským letištěm. Ten byl doprovázený transparenty, potleskem, ale také zvukem sekaček, který symbolizoval nepříjemný hluk, jenž byl očekávaný v blízkém okolí letiště při provozu letecké školy. Druhá demonstrace proti zřízení letecké školy na karlovarském letišti se konala jen o pár týdnů později, a to přímo před krajským úřadem v Karlových Varech. Občané opět svůj nesouhlas vyjadřovali pomocí hesel na transparentech a také symbolickým hukotem letounů z reproduktorů, měli snahu oslovit karlovarské zastupitele před jednáním o petici, kterou nakonec podepsalo 2300 občanů.

I přes tyto protesty kraj nakonec podepsal smlouvu se společností F-AIR. Podepsání této smlouvy předcházelo hlasování na krajském zastupitelstvu o smlouvě s ČVUT o zřízení pobočky dopravní fakulty v kraji. Kraj nakonec uvedl, že zřízení letecké školy je nutností pro zřízení pobočky dopravní fakulty v našem kraji, jakožto výcvikového střediska pro studenty. Otázkou však zůstává, v jaké fázi je nyní realizace pobočky ČVUT v Karlových Varech?

Po roce provozu letecké školy F-AIR bylo obyvateli přilehlých obcí zaznamenáno zvýšení intenzity provozu a lety ve frekvenci 2–3 minuty. Obec Kolová tak uspořádala novou petici proti provozu F-AIR. V letošním roce tak byla provedena hluková studie Letiště Karlovy Vary. Dokumentace této studie bude dále také podkladem pro dokumentaci k modernizaci letiště (rozšíření a prodloužení vzletové a přistávací dráhy – viz níže). Hygienický limit z leteckého provozu pro celou denní dobu je 60 dB a pro celou noční dobu 50 dB. Z vyhodnocení hlukové zátěže, která byla měřena na sedmi místech v okolí Letiště Karlovy Vary, vyplývá predikce na výhledový rok 2025. Při provozu letiště se zohledněním všech predikovaných pohybů, ale i bez zohlednění pohybů souvisejících s výcvikem pilotů v letecké škole F-AIR nebude překročen hygienický limit pro hluk z leteckého provozu pro den i noc. Při provozu souvisejícím jen s leteckou školou F-AIR nebude překročen hygienický limit pro hluk z leteckého provozu jen přes den. Není ale toto jen pouhá hra se statistikou?

Karlovarský kraj argumentuje proti uvedeným peticím a demonstracím ekonomickým přínosem letiště. Letecká škola má údajně přinést kraji minimálně 2,5 milionu korun ročně a také díky F-AIR má být letiště využíváno i v době plánované rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy. Nyní se navíc letiště odvolává na to, že v době krize kvůli koronaviru jej příjem z F-AIR držel nad vodou. Obrat peněz však ani na žádost Mgr. Vladimíra Melichara (Spolek přátel Olšových Vrat) letiště neposkytlo.

V současné době je letiště vybavené pro lety za viditelnosti, ale i pro lety podle přístrojů, tedy při zhoršených meteorologických podmínkách. Neustále však dochází k postupné modernizaci letiště. Aktuálně se připravuje IV. etapa modernizace, ve které by mělo dojít k prodloužení a rozšíření vzletové a přistávací dráhy, aby bylo možné na zdejším letišti odbavovat i velká dopravní letadla (např. Airbus A310, Airbus A330 nebo Boeing 767-300) – nyní je letiště schopné přijímat největší letadlo Airbus A321 s kapacitou až 230 cestujících, běžněji se ale letiště setkává s letadly Boeing 737, Airbus A320 nebo Airbus A319. Dráha by měla být souměrně rozšířena na 45 metrů a prodloužena východním směrem o 360 metrů, celková délka dráhy tak po dokončení této etapy modernizace Letiště Karlovy Vary bude 2510 metrů. Dále by mělo dojít k vybudování nového velkého terminálu, parkoviště atd. Nabízí se ale otázka, zda má Karlovarský kraj a letiště předdomluvené rámcové smlouvy s některými destinacemi, vyplatí se renovace vzletové a přistávací dráhy, když před krizí způsobenou nákazou coronavirem se na karlovarské letiště létalo pouze z jediné destinace (Poběda)?

Autoři: Mgr. Martin Gruber a Ing. Pavlína Maříková (TRIKOLÓRA)


Reklama: Zadavatel a zhotovitel Trikolóra

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *