Iva Bittová hudební meditací připomene vyhlazení terezínského rodinného tábora

Hudební meditace zpěvačky a houslistky Ivy Bittové dnes večer ve Velké dvoraně pražského Veletržního paláce připomene konečnou likvidaci takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi – Březince. Tábor českých Židů převezených do Osvětimi z Terezína byl vyhlazen nacisty ve dvou vlnách, druhá z nich se odehrála mezi 10. až 12. červencem 1944. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) na úvod koncertu vyhlásí novou státní příspěvkovou organizaci Památník ticha, uvedli pořadatelé.

Zřizovací listinu státní příspěvkové organizace Památník ticha Zaorálek podepsal na konci května. Organizace převezme aktivity obecně prospěšné společnosti, která dosud v objektu bývalého pražského nádraží Bubny pod stejným jménem upozorňovala na židovské transporty. V příštích letech by pak měla být rekonstruována výpravní budova nádraží Praha – Bubny, která bude sloužit jako památník holokaustu.

Tradiční pietní akce připomněla letos v březnu první etapu vyhlazení terezínského rodinného tábora. V noci z 8. na 9. března 1944 přišlo o život téměř 4000 žen, mužů i dětí, což z události činí největší hromadnou vraždu v historii Československa. Mezi 10. a 12. červencem 1944 zahynulo zbylých 3500 vězňů. Do tábora v Osvětimi – Březince s označením BIIb bylo mezi zářím 1943 a květnem 1944 převezeno 17.500 českých Židů z Terezína.

Na podzim chce Památník ticha vzpomenout na 80 let od zahájení židovských deportací a založení ghetta Terezín. Ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze chystá například výstavu fotografií Pavla Diase nazvanou Torzo, vzpomínky pro budoucnost, která bude k vidění v bubenské nádražní hale a v Domě U Černé Matky Boží.

Rodinný tábor, který vznikl pro Židy z terezínského ghetta, byl vybudován v září 1943. Nacisté ho využívali k propagandě, chtěli zachovat fikci, že lidi v táboře čeká běžný život. Židé nosili civilní oblečení, mohli psát dopisy a dostávat balíky. Podle vzpomínek spisovatele a překladatele Pavla Stránského tato sekce tábora měla posloužit jako alibi, když se objevily zprávy o organizovaných masových vraždách v Osvětimi. Každý transport měl zůstat v táboře šest měsíců a pak zemřít v plynových komorách. Zplynované měli nahradit další vězni, aby případná komise Mezinárodního červeného kříže zjistila, že jsou vězni v „dobrém“ stavu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..