Karlovy Vary – město, kde se zastavil čas a pokladna zeje prázdnotou

V posledních letech neustále z města zaznívá, že největším problémem je KV Arena. Veřejnost tuto informaci silně vnímá, protože hned na začátku stála celorepublikově nechvalně známá „losovačka“. Je ale opravdu tím největším problémem ekonomický a technický stav KV Areny nebo jde o mediální a strategickou clonu, která má zastřít podstatnější problémy města?

Neslyšel jsem již dlouho zprávu, jak je na tom město po ekonomické stránce? Mám zde na mysli stav financí. Není tajemstvím, že současný primátor města pan Kulhánek přebíral městskou pokladu ve velmi dobrém a stabilizovaném stavu. Na účtu města tenkrát bylo více než 650 milionů, které mu zanechalo tehdejší vedení. Město tedy hospodařilo ve značném přebytku. Proto mne zarazila informace, že rozpočet Statutárního města na rok 2018 bude hospodařit se schodkem přes 313 milionů (o tuto částku výdaje převýší příjmy).

Město tedy již nedisponuje žádným rezervním kapitálem, a i přes tento závažný fakt založilo další příspěvkovou organizaci – Kancelář architekta města (K.A.M. K.V.). Nejen z opozice zaznívá hlas o zbytečném a především nákladném kroku. Tato příspěvková organizace zahájí svou činnost 1. března 2018 a na její provoz půjde, již z tak prázdné městské kasy, dalších několik milionů korun ročně. Dokonce se spekuluje o částce 10 milionů, ty optimističtější odhady hovoří  o 4 milionech ročně. Ač jde pouze o odhady, tak je stále otázkou, zda si to město může ještě vůbec dovolit.

Například Dopravní podnik a.s. stojí městskou pokladnu cca 90 milionů. I přes tuto roční dotaci zdražil jízdné v MHD.

Karlovarský symfonický orchestr se bude nově ročně dotovat 34 miliony a plánovaná rekonstrukce Lázní V. má město v předpokládaném odhadu vyjít na 250 milionů s tím, že pouze koncesní dialog (projekční přípravy a hledání investora) už stál přes 14 milionů. Další položka, která zatíží městskou pokladnu, je rekonstrukce Císařských lázní, na které se bude město podílet. V tomto případě se hovoří o 100 milionech.

Letní kino – tento skanzen komunismu, který byl postaven bývalým režimem pro estrádní vystoupení vojenských souborů a pro promítání ideologických filmů, zde přežívá úplně nesmyslně jen díky nalévání milionových dotací – ať už na jeho údržbu a provoz nebo na pořádání kulturních akcí, na které chodí jen hrstka lidí. Jedinou výjimkou je vyšší návštěvnost a pár dní slávy během filmového festivalu. Bývalé vedení města chtělo letní kino zbourat. Velká škoda, že se tak nestalo. Mělo alespoň nějaké řešení…

V neposlední řadě zde máme Vřídelní kolonádu. Zde pouze nejnutnější opravy budou stát další desítky milionů a pokud se představitelé města rozhodnou v budoucnu jít cestou realizace zcela nové kolonády, tak můžeme počítat s částkou atakující jednu miliardu. To už je pro město s rozpočtem, kterým disponují Karlovy Vary science fiction nebo úplná finanční sebevražda. A pokud se někdo spoléhá na spolufinancování z dotačních titulů, tak bych případný optimismus krotil. Jen si vzpomeňme na to, jak to dopadlo se žádostí o dotace na rekonstrukci Lázní V. Město nezískalo ani korunu!

To do těchto výčtů nezahrnuji tak diskutovaný plán na výstavbu  dopravního terminálu (IDT) v lokalitě Varšavské a Horovy ulice, kde pouze projekt přišel město už na 1 milion korun. Celkové odhady na realizaci takovéto stavby mluví o částce kolem 700 či 800 milionů. Navíc jde o monstrum, o kterém dopředu víme, že je absolutně nerealizovatelné a do Karlových Varů nepatří.

Dolní nádraží a přilehlé rozsáhlé pozemky. Investora, který chtěl situaci vyřešit velmi pragmaticky a pro město výhodně, se podařilo tak otrávit neskutečnými obstrukcemi okolo projektu, že od záměru již odstoupil.

Parkování ve městě – absolutně nevyřešený problém, který se neposunul, byť o jeden jediný centimetr kupředu. Opět – žádné řešení, žádná vize.

Z města utíkají mladí lidé. Během sedmi let klesl počet obyvatel o přibližně pět tisíc. Již dávno nejsme statutárním městem, protože nesplňujeme hranici pro tento statut, která činí 50 tisíc obyvatel. Pro zastavení tohoto exodu mladých lidí do Prahy, Plzně, Brna a dalších měst se neudělalo vůbec nic. Firmám a podnikatelům čím dál tím více chybí perspektivní a vzdělaní mladí zaměstnanci. Tento problém pociťují všichni zaměstnavatelé v regionu.

Co v našem městě resp. u politických stran postrádám? Dlouhodobou strategickou koncepci rozvoje Karlových Varů. Nikdy žádná politická strana nebo hnutí nepřišlo s vlastní a jasnou vizí. Město si musí určit priority a ty v průběhu let naplňovat. A teď nechci spekulovat, zda to má být dopravní terminál, rekonstrukce Lázní V., nová Vřídelní kolonáda, parkovací domy nebo něco zcela jiného. Jedno je však jasné. Vše nejednou to být nemůže. Po komunálních volbách, které nás čekají na podzim letošního roku, vzejde nové vedení města. To čeká nelehký, ale nutný krok. Finanční stabilizaci města, což bude obnášet politicky nepopulární úsporná opatření. Pro další sociální inženýrství a líbivou populistickou politiku už není prostor. Tedy za předpokladu, že politikům půjde o Karlovy Vary a ne o vyhřátá křesla v pátém patře.

 

2 Komentáře k "Karlovy Vary – město, kde se zastavil čas a pokladna zeje prázdnotou"

  1. Pavel Rozbroj | 22.2.2018 z 18:27 | Odpovědět

    Kde udělali soudruzi v Karlových Varech chybu? Nic není dokončeno, ale zakládají se nové příspěvkové organizace. Z přebytku 650 mil.Kč je nyní 350 mil.Kč mínus. Ptám se,kam zmizela ta miliarda Kč? Odpoví mi někdo?

  2. Trochu bych polemizoval s větou o dopravním podniku: „I přes tuto roční dotaci zdražil jízdné v MHD.“ Ano, zdražil, ale pouze jednotlivé základní jízdné – z 18,- Kč na 20,- Kč. Zároveň se ale na tuto jízdenku může přestupovat, což dříve nešlo. Souběžně s tím ale zavádí další novinky – možnost platby jednotlivých jízdenek z elektronické peněženky na Karlovarské kartě, možnost platby z aplikace v mobilu za zvýhodněnou cenu atd.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*