Karlovy Vary – město mostů a lávek.

O Karlových Varech lze bez přehánění říci, že jsou nejen městem léčivých pramenů, ale i mostů a lávek. Pouze na šesti vodotečích, které městem protékají, je totiž celkem 40 mostů a 18 lávek. Svá jména mají jen mosty, které překonávají dvě hlavní vodoteče – Ohři a Teplou.

Nepojmenované jsou mosty a lávky přes říčku Rolavu (celkem ji překlenuje na území města 8 mostů a 2 lávky) a přes potoky: Chodovský potok (4 mosty a 2 lávky), vodoteč v Olšových Vratech (4 mostky) a v Drahovicích (1 mostek). Ke cti karlovarských mostů a lávek je třeba říci, že jejich názvy jsou většinou označeny vkusnými tabulkami. Většina mostů a lávek měla ještě nedávno litinovou nebo ocelovou nosníkovou konstrukci s plastickou výzdobou, dnes jde o betonové překlady s kovaným zábradlím. Začneme nejprve výčtem mostů přes řeku Teplou, směrem od pramene k jejímu soutoku s Ohří. První je na území města Cihelenský most z roku 1978 o délce 19 a šířce 6 metrů, pak přehradní hráz Březová z roku 1937, která má délku 74,5 metru a šířku 8,4 metru. Následují přemostění v katastru samostatné obce Březová, která není součástí Karlových Varů. Další je most U motelu z roku 1985 a Beethovenův most z roku 1990 (u parkoviště autobusů). Podrobněji jsou pak zmíněny mosty Richmondský, Mickiewiczův, Karla IV, U galerie, Festivalový, Jánský, Vřídelní most z roku 1975, přemosťující Teplou u Vřídelní kolonády, kterou svou délkou i šířkou vlastně rozšiřuje (65 x 18 metrů), a Mlýnský most. Ten patří také k nejstarším mostům přes Teplou, když se v roce 1985 podrobil zásadní rekonstrukci. Je 18 metrů dlouhý, 8 metrů široký a spojuje ulice Vřídelní a Lázeňskou. Po něm přichází Kolonádní přemostění z roku 1952, které bylo v roce 1986 rekonstruováno. Má délku 117 metrů a šířku 95 metrů a tvoří vlastně rozšíření promenádního prostoru Mlýnské kolonády. Po Lázeňském a dál Dvořákovu je Poštovní most. Následuje kuriozita, a totiž dvojice mostů stejného jména – Most 1. máje. První z nich, starý, je v havarijním stavu a uzavřený, druhý z roku 1968 (o délce 17,6 metrů a šířce 25 metrů) spojuje čtvrti Drahovice a Tuhnice. Nesmíme však zapomenou ani na lávky přes Teplou. Je to lávka Gejzírpark z roku 1990 (v areálu tenisových kurtů), Toskánská, Goethova, Labitzkého, Dvořákova, Divadelní, a pak Špitálská a Gogolova. Moderní je železná oblouková lávka Atrium z roku 1997 o délce 17 a šířce 1,5 metr, která spojuje stejnojmenné obchodní centrum s Dvořákovými sady. Hochbergerova lávka z roku 1984 má délku 17 a šířku 3 metry a spojuje třídu I. P. Pavlova s Dvořákovými sady. Konečně poslední – Školní lávka – pochází z roku 1877, byla rekonstruována v roce 1983, má délku 18 a šířku 3 metry a spojuje nábřeží Jana Palacha s nábřežím Osvobození. Mosty přes Ohři (rovněž směrem po toku řeky) jsou: Doubský a dále Dvorský most. Ten je z roku 1880, byl přestavěn v roce 1970 a znovu rekonstruován v roce 1987. Má délku 80 metrů, šířku 11 metrů a spojuje Plzeňskou ulici v Tuhnicích s třídou kpt. Jaroše ve Dvorech a se státní silnicí K. Vary-Cheb. Po Chebském mostu následuje Ostrovský most, dále Drahovický most (délka 70 a šířka 12 metrů), postavený v roce 1960, který je dnes „mrtvý“ a slouží jako tržiště. A konečně posledním, i co do data výstavby (1998), je Pražský most, který je součástí tranzitní komunikace Praha-K. Vary-Cheb. Lávky přes Ohři pak jsou: Svatošská lávka, původně z roku 1951, nahrazena novou v roce 1999, o délce 52 metrů a šířce 1,15 metru, která je zavěšena na lanech. Plynárenská lávka, postavená v roce 1982, která má délku 80 metrů a šířku 3 metry. Spojuje čtvrť Tuhnice (Západní ulice) s Rybářemi a Dolní Kamennou; má jen omezený provoz. Sportovní lávka z roku 1962, o délce 70 metrů a šířce 3 metry, která spojuje Drahovice s Dalovicemi a Dolními Všeborovicemi. 

 

Doubský most

Železobetonový silniční most přes řeku Ohři. Byl postaven roku 1966 a rekonstruován v roce 1999. Jeho délka činí 76,5 metru a šířka 11 metrů. Upoutává svým originálním tvarem pilíře ve tvaru písmene V. Spojuje Plzeňskou ulici v Doubí se státní silnicí z Karlových Varů do Chebu s ústím v Jenišově. V Doubí je pak ještě lanová visutá lávka vedoucí ke Svatošským skalám.

Dvořákova lávka

Mostek s litinovou konstrukcí a plastickou výzdobou (v nosné části provizorně oplechovanou) a s kovaným zábradlím se nachází mezi Divadelní a Labitzkého lávkou. Původní lávka zde stála už v roce 1820, současná pochází z roku 1874 a rekonstruována byla v roce 1991. Lávka má délku 17 metrů, šířku 3 metry a překonává říčku Teplou v lázeňském centru, když spojuje Starou a Novou Louku.

Festivalový most

Silniční litinový most s ozdobným zábradlím, který překonává řeku Teplou, pochází z roku 1880 a byl rekonstruován o 90 let později (1970). Jeho celková délka činí 17 metrů, šířka 11 metrů. Zajišťuje příjezd z Mariánskolázeňské ulice ke grandhotelu PUPP – jednoho z tradičních center karlovarského kulturně společenského života (volby Miss, filmové festivaly atd.) – a odtud je odvozeno i jeho novodobé jméno.

Goethova lávka

Mostek, který překonává řeku Teplou, pochází z roku 1895 a nachází se bohužel už delší dobu v havarijním stavu, takže je uzavřen. Lávka spojovala Mariánskolázeňskou ulici s Goethovou stezkou, kde je mj. i pomník připomínající pobyt J. W. von Goetha ve zdejších lázních a okolí. Objekt je nedaleko centra města, u kostela Sboru dr. Farského. Má litinovou konstrukci a plastickou výzdobu s kovaným zábradlím.

Gogolova lávka

Mostek, který překonává říčku Teplou, je značného stáří; poprvé je tu lávka doložena už v roce 1812, současná byla obnovena (či přestavěna) roku 1874 a rekonstruovaná v roce 1986. Je dlouhá 18 a široká 3 metry a spojuje dnešní třídu I. P. Pavlova s Mlýnským nábřežím.

Chebský most

Pětiobloukový silniční kamenný most, který překonává řeku Ohři, byl do provozu uveden v roce 1869. V roce 1904 byl ovšem oboustranně rozšířen o ocelové chodníky, avšak v roce 1984 došlo k havarijnímu přetržení táhel a odklonění chodníků. Most byl na tehdejší dobu rekonstruován v rekordním čase 380 dní od počátku havárie a v roce 1985 už zase sloužil veřejnosti. Jeho celková délka činí 111,2 metru a šířka (včetně chodníků) 8,8 metru. Spojuje obchodně správní centrum Karlových Varů (třída T. G. Masaryka, Zborovská a Západní ulice) s Rybářemi (Sokolovská ulice) a bývalou hlavní státní silnicí č. I/6 Praha -K. Vary-Cheb.

Jánský most

Silniční most v samotném centru lázeňské části Karlových Varů, který překonává říčku Teplou mezi Divadelním náměstím s Tržištěm a Starou Loukou. Jedná se o jeden z nejstarších dodnes dochovaných karlovarských mostů vůbec. V roce 1970 byl rekonstruován. Je to jednoobloukový most se zdobeným zábradlím. Jeho délka činí 18 metrů a šířka 12 metrů.

Labitzkého lávka

Mostek s litinovou konstrukcí má plastickou výzdobu a kované zábradlí. Pochází z roku 1874 a byl rekonstruován v roce 1990. Je 17 metrů dlouhý a 3 metry široký. Překonává říčku Teplou v lázeňském centru, když spojuje Mariánskolázeňskou ulici s Mírovým náměstím u grandhotelu PUPP.

Lávka u Dvořákových sadů

Moderní železobetonový mostek pro pěší poblíž hotelu Thermal pochází z let 1971-1972. Unikátní je jak velmi šikmým přemostěním Teplé (úhel je jen 37°), tak velice malou stavební výškou – mající pouze jednu třicetinu rozpětí. Lávka je 30 metrů dlouhá a 8 metrů široká, celosvařovaná konstrukce pak má hmotnost 45 tun.

Lázeňský most

Silniční most překonávající říčku Teplou byl postaven roku 1812. Jeho současný stav však pochází z roku 1874, a to ještě prošel v roce 1986 celkovou rekonstrukcí. Jeho celková délka činí 18 metrů a šířka 12 metrů. Spojuje ulice Karla IV. a I. P. Pavlova se Sadovou ulicí.

Mickiewiczův most

Silniční most přes řeku Teplou pochází z roku 1912. V roce 1985 prošel důkladnou rekonstrukcí. Jeho celková délka činí 25 metrů a šířka 14 metrů. Je umístěn na jihu lázeňského území, na konci ulice U Imperiálu.

Most Karla IV.

Silniční železobetonový jednoobloukový most je datovaný do roku 1913. Je dlouhý 18 metrů a široký 11 metrů. Překonává říčku Teplou ve Slovenské ulici na okraji lázeňského centra poblíž galerie Umění. Je vzorně obnoven.

Ostrovský most

Most nesl nejprve jméno našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka (Masarykův most) a svého času se jmenoval i most Thälmannův. Pochází z roku 1932 a v roce 1990 byl celý rekonstruován. Jedná se o silniční most z předpjatého betonu, se stoupáním, jedním širokým segmentovým obloukem a jedním přímým překladem v nájezdu. Jeho délka činí 242 metrů a šířka 11,5 metru. Překonává řeku Ohři a současně i železniční trať z dolního nádraží na horní nádraží v Karlových Varech. Jde o jeden z vůbec prvních mostů z předpjatého železobetonu na našem území.

Poštovní most

Silniční moderní železobetonový most přes říčku Teplou vznikl v roce 1969, kdy nahradil původní, v té době již technicky nevyhovující přemostění. Jeho délka je 18 metrů a šířka 13 metrů. Spojuje dnešní nábřeží Jana Palacha s nábřežím Osvobození a třídou T. G. Masaryka. Je pozoruhodný především svou výzdobou, protože v jeho pilířích jsou naznačeny tvary poštovních schránek. Odtud (mimo to, že vede k hlavní karlovarské poště) i jeho jméno.  

Richmondský most

Jedná se o nejozdobnější karlovarský lázeňský most. Má charakter parkového mostu o čtyřech polích, balustrádový parapet je dělen třemi sloupky s plochými otevřenými vázami. Oba parapety jsou ještě na koncích zdobeny betonovými sochami nahých chlapečků-puttů, kteří tvoří celek s elektrickým osvětlením zakomponovaným do podstavců váz. Výzdoba je pak doplněna věncem girland. Most, který překonává říčku Teplou u stejnojmenného hotelu, pochází z roku 1927. Jeho délka činí 21,3 metru a šířka 8 metrů.

Špitálská lávka

Na místě dnešní Špitálské lávky stávala jedna z vůbec nejstarších karlovarských lávek. I stávající mostek s litinovou konstrukcí, plastickou výzdobou a kovaným zábradlím patří k nejstarším a byl rekonstruován v roce 1988. Jeho délka činí 17 metrů a šířka 3 metry. Překonává říčku Teplou v lázeňském centru, kde spojuje Vřídelní ulici s Tržištěm.

Toskánská lávka

Též lávka u Toscany. Mostek má nosníkovou ocelovou konstrukci a kované zábradlí. Pochází z roku 1880, má délku 18,5 metru a šířku 2,5 metru. Překonává říčku Teplou v areálu zahradní restaurace Toscany (odtud jméno) ve Slovenské ulici s lesními cestami.

U galerie

Nevelký silniční most, který překonává říčku Teplou, pochází již z roku 1876. V roce 1970 však byl podroben rekonstrukci. Jeho délka činí 17 metrů a šířka 5 metrů. Směřuje ze Slovenské ulice na levý břeh Teplé, kde je parkoviště, a také ke karlovarské galerii umění (odtud i jeho novodobé jméno).

 

Zdroj: Encyklopedie mostů

 

Přidej komentář jako první k "Karlovy Vary – město mostů a lávek."

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*