Mlha, déšť a spadané listí na vozovce zvyšují nebezpečí smyku

foto Pixabay

S příchodem podzimu by měli řidiči počítat s nepříznivým počasím. Podle tiskové mluvčí policejního prezidia ČR Hany Rubášové, by měli být lidé za volantem obezřetní a přizpůsobit rychlost jízdy povětrnostním podmínkám. Zejména v ranních hodinách mohou být silnice na mostech nebo v lesních úsecích namrzlé. Vozovka se vlivem spadaného listí a vlhkosti stává více kluzkou a zvyšuje se tím nebezpečí smyku. Zákon o silničním provozu stanoví, že řidič musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou, a tou může být odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec nebo cyklista.

V ranních hodinách nebo v podvečer se často tvoří mlha, která může řidičům výrazně znepříjemnit cestovaní. Podzimní počasí s sebou přináší také zhoršenou sjízdnost komunikací. Řidiči by měli také počítat se sníženou viditelností a prvními námrazami. Řidiči by proto měli jezdit opatrně, ohleduplně, rychlost přizpůsobit aktuálnímu počasí a za snížené viditelnosti zvýšit svoji pozornost. Pro jízdu v mlze by si měli řidiči zajistit dobrý výhled z vozidla, tedy na bezpečném místě zastavit a očistit přední i zadní sklo a očistit přední i zadní světla.

„Velice opatrně by se měli řidiči chovat při předjíždění a v mlze raději vůbec nepředjíždět. Mohlo by se totiž stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit a pak hrozí nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku, minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení sledovat střední dělící pruh, protože při jízdě těsně při pravém okraji vozovky hrozí nebezpečí, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka,“ vysvětlila tisková mluvčí PP ČR Hana Rubášová.

Mezi další zásady patří dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde-li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště nebo zastavit zcela mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vozidlo co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.

„Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení. Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy,“ dodala Hana Rubášová.

Rozdíl mezi používáním předních a zadních mlhovek je tedy patrný – přední použít „smí“, zadní „musí“. Rozsvícení světel do mlhy je omezeno na mimořádné rozhledové poměry. Povinné užití zadní červené mlhovky za nepříznivých podmínek je logické, činí vozidlo viditelnějším. Rozsvícení zadní červené mlhovky za mlhy, sněžení nebo hustého deště je povinné obdobně jako rozsvícení ostatních stanovených světel. Rozsvícená mlhová světla zvýrazňují přítomnost vozidla ve snížené viditelnosti v provozu a zajišťují jeho včasné rozpoznání ostatními účastníky silničního provozu. Neosvětlené vozidlo v řadě aut s rozsvícenými mlhovými světly je například prakticky neviditelné.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..