V Zámeckém parku v Ostrově na Karlovarsku muselo jít k zemi šest stromů. Všechny kvůli bezpečí návštěvníků. O kácení rozhodl odborný tým arboristů, který se do parku vrátil po dvanácti letech. Vede ho zahradní architektka a znalkyně v oboru dendrologie. Má vyhodnotit stav jednotlivých stromů, případně navrhnout další novou výsadbu.
„Překvapilo mě, v jak dobré kondici park je. V roce 2009, kdy jsme podobný průzkum dělali naposledy, to bylo mnohem horší. Všichni jsme tehdy řešili, proč tady najednou usychá tolik stromů a několik desítek slabých jedinců se tehdy muselo pokácet. Letos je ale všechno úplně jinak,“ konstatuje odbornice při prohlídce mladých lip, které lemují cestu vedoucí od městského hřbitova k letohrádku, přirozenému historickému středu Zámeckého parku.
Právě tuhle alej před lety zahradní architektka doporučila vysázet. „Tehdy tu vůbec nic nebylo, jen holý trávník, dneska se procházíte pod stromy, které už mají ke třem metrům,“ usmívá se Milena Nováková.
Při vyhodnocování tehdejšího dendrologického průzkumu zahradní architektka zároveň doporučila postup, jak vytipované problematické stromy v parku nadále ošetřovat. Zdaleka ne všechny oslabené stromy jdou totiž ihned k zemi. Odborníci s nimi pracují třeba i několik let, pravidelně se za nimi vrací a pečují o ně.
To byl i případ převislého jasanu, výrazného solitéru v centru parku, a také téměř dvousetletého buku v jeho těsném sousedství. Zejména s jeho likvidací místní dlouho nesouhlasili.
„Už v roce 2009 ale bylo jasné, že strom chřadne. Jeho obvodové větve usychaly, takže jsem navrhla stromu odlehčit, prosvětlit mu korunu a zbavit ho suchých, poškozených a v koruně se křížících větví. Leckdy takový zásah znamená, že se strom zrevitalizuje. Bohužel tento buk chřadl dál,“ popisuje odbornice letitou snahu strom zachránit.
Po podrobnějším zkoumání v průběhu dalšího dendrologického průzkumu letos na jaře Milena Nováková rozhodla, že se strom musí pokácet. Už měl totiž i silně poškozené povrchové kořeny a vysoko na kmeni dřevokazné houby.
„K aktivaci působení dřevních hub a následnému rozvoji hniloby dochází u poškozených a oslabených stromů často. To pak přispívá k chřadnutí a následně i k odumření stromu,“ vysvětluje dendroložka a pokračuje:
„Kácení bohužel i bohudíky k našemu řemeslu neodmyslitelně patří a rozhodně to není sprosté slovo. Abychom totiž mohli vytvářet krásné zahrady a parky, začíná to i končí sekerou a pilou. Tak to zkrátka je. Třeba topol je už po čtyřiceti letech křehká dřevina a musí být odstraněn, naopak duby vydrží mnohem déle, stejně jako třeba lípy. I s velkými dutinami uvnitř kmene dokážou bez větších problémů žít klidně i celé století.“
Záchrana stojí tisíce
Takových lip roste v ostrovském Zámeckém parku hned několik a všechny jsou pravidelně ošetřovány. Na rozdíl od nich jsou momentálně v ohrožení dvě borovice hedvábné a s nimi i další téměř osmdesátiletý buk.
Také jemu už usychají obvodové větve a arboristy teď čeká filigránská práce. Pečlivě budou jednotlivé větve odstraňovat, aby si strom zachoval typický tvar koruny, ale zároveň se mu ulevilo.
„Vždycky je velmi náročné rozhodnout o tom, co pokácíme a co budeme dál ošetřovat. V průběhu let stojí péče o jednotlivé stromy desítky tisíc korun a tyhle peníze se nesmí investovat zbytečně. Na druhou stranu je nemyslitelné ponechat v centrálním parku umírající strom, který je nebezpečný, jen proto, že se bojím, co na kácení řeknou lidi,“ dodává Milena Nováková.
I ji ale mrzí, že se musel odstranit třeba i převislý jasan nedaleko vchodu do letohrádku. Ten už byl v době zásahu téměř suchý a ve kmeni měl velkou dutinu.
Město dostane brzy mapu
Součástí dendrologického průzkumu, který právě skončil, byla i příprava pro vytvoření podrobné mapy s analýzou dendrobiologického potenciálu parku.
„V mapě bude popsáno bezmála 1 600 stromů a významných solitérních tvarovaných keřů, které tu rostou, a my u nich hodnotíme jejich zdravotní stav, vitalitu, stabilitu, sadovnickou hodnotu, perspektivu a provádíme i dendrometrii. To znamená, že měříme obvod kmene nebo rozpětí koruny,“ popisuje Milena Nováková s tím, že město už za pár týdnů mapu, kde bude ke každému stromu přiřazen i speciální číselný kód s tabulkou, dostane.
„Z ní bude moci správce zeleně vyčíst, jak na tom ten který strom je a o všech stromech pak budou lidé, kteří se o park celoročně starají, vědět všechny potřebné údaje. Na základě vyhodnocení stavu dřevin bude také možné včas reagovat a zajistit jejich ošetření a nezbytné pěstební zásahy,“ uzavírá.
Zdroj: Mafra, Lucie Protivanská, Foto: Wikipedia.
