Poslední část rozhovoru s bývalým manažerem a ředitelem Karlovarského symfonického orchestru/ KSO Mgr. Zdeňkem Vikorem.
Nepohrával jste si někdy s myšlenkou propojit Karlovarský symfonický orchestr se Západočeským orchestrem v Mariánských Lázní /dále jen ZSO pozn. redakce/?
To záleží na řadě jednání. Asi doba k tomuto sloučení možná dozrává. Mohlo by se v budoucnu jednat o těleso, které by mohlo být eventuálně 50% dotováno Krajským úřadem v Karlových Varech dále 25% jednak z Magistrátu města Karlovy Vary a dále rovněž 25 % z Města Mariánských Lázní. Taková to představa je celkem reálná, za předpokladu rovnoměrného přístupu k oběma tělesům současně. Avšak technicky vzato k tomuto účelu by se v KSO musel nutně konečně již pozměnit Konkurzní řád.
Co tím máte na mysli?
Vezměte si, že tu budou hypoteticky dvě rovnocenná tělesa se „stejným počtem“ hráčů, vzhledem k jejich statutu symfonického orchestru. Ve výsledku by mělo vzniknout těleso pouze jedno. To znamená vypsat dvoukolové konkurzní řízení před absolutně nezávislou komisí tedy nikdo ze zaměstnanců KSO ani ZSO. První kolo je vždy realizováno /všude ve světě/ za plentou. Každý z účinkujících si v ladírně vylosuje pouze číslo. Tato čísla jsou předkládána nezávislé komisi k realizaci jejich odborného posouzení. Jména nikdo z členů komise v průběhu konkurzu nezná. Dále postupují čísla do dalšího kola. Zkoušející je rovněž z řady nezávislých. Nezávislý tajemník dohlíží nad transparentním průběhem celého konkurzního řízení. Pokud je mi známo tak takto, to v KSO stále není doposud nastaveno. Tzv. „umělecká rada KSO“, která je delší dobu „okupována“ již několik let některými rodinnými klany, ale také jejich příznivci v neanonymním kole přímo na pódiu netransparentně neustále prosazují pouze své příznivce a kamarády, aby je mohli v sále „v přímém quasi přenosu Reality Show“, pozorovat. Členství umělecké rady ve vyspělé civilizaci je převážně dvouleté. Jména předchozích členů /vyjma koncertního mistra/se již nikdy neopakují. Je to zcela běžně konformní a zcela průhledný postup, který v KSO řadu let zaostává, pokulhává.
Při tak rozevřeném rozpočtu více jak 35 MIL. korun, dokázal byste někde vidět radikální úspory KSO, kdyby byl vznesen požadavek z magistrátu? Mám tím na mysli roli správného hospodáře. Však Vy asi víte, na co se Vás ptám.
To je téma na hodně dlouhé povídání. U orchestru stále absentuji trvalou roli druhého dirigenta, který by s tělesem mohl dva až tři týdny soustavně pracovat. Práce s orchestrem se už pomalu nenosí. Všichni si již odvykli tímto způsobem pracovat. Ale peněz není a nebude asi nazbyt. Myslím si, že je to škoda. Tímto krokem, by II. dirigent nahradil hostující dirigenty, jejich honoráře můžou být pro orchestr značně z celkového jeho rozpočtu už tak zatěžující. A to nehovořím o případné dopravě z K. Varů do Prahy na letiště tam a zpět, pokud se jedná o cizího státního příslušníka dále jeho náklady na ubytování aj. Druhý dirigent by klidně mohl bydlet na ubytovně. Proč ne?
Máte nějakou zajímavou „úsměvnou historku“ z této oblasti?
Osobně si pamatuji na příhodu, jak jsem po svém nástupu na ředitele KSO musel rázně řešit apartmán v hotelu Dvořák, kde byl nepřetržitě ubytován tehdy šéfdirigent KSO Martin Lebel, který byl rezervován i po celou dobu, kdy odletěl domů do Paříže a ve Varech tak tou dobou vůbec nepracoval
Vraťme se ještě k úsporám, kde byste je ještě viděl?
Při aplikaci personálního auditu KSO, by bylo obzvláště zajímavé zkoumat, zdali si orchestr na svých koncertech za minulá období vystačil s kmenovými zaměstnanci, nebo zdali nebyl až příliš protěžován/provázán cizími výpomocemi. To by pak znamenalo nárůst honorářů, výdajů na dopravu a další náklady např. na ubytování aj. Proč se nerealizuje kupříkladu dramaturgický plán z notového archívu, který má KSO k dispozici? K čemu neustále vyhazovat finanční prostředky za velmi drahý notový zahraniční materiál? Vždyť v archívu KSO leží doslova a dopísmene notový poklad. Divím se, že ještě nebyl notový archív KSO připsán na seznam památek Unesca?
Když Vám dám nahlédnout do Organizačního řádu KSO, který je běžně dostupný na internetu, vidíte pouhým ekonomickým okem ještě něco?
Všechny nástrojové skupiny byly tehdy regulovány ze čtyř členů na tři. Jen ve skupině lesních rohů je stále zarážející počet pět. Proč? V klasických partiturách je ustálen počet od nepaměti na horny čtyři. Když si vezmu například plat vedoucího shora uvedené skupiny pana Aleše Janouška, vynásobím jej dvanácti měsíci, vyjde mi roční výše, která tam jednoznačně neeticky na úkor ostatních skupin přebývá. Mám si myslet, že se jedná po celou tu dobu o rovnoměrný přístup na pracovišti? Nezlobte se, to ani omylem.
Měl jste za svého působení v KSO někdy „noční můru“ z provozního hlediska?
Jednoznačně, to byly frekvence velmi neefektivních večerních zkoušek orchestru. Všichni dirigenti, se kterými jsem přišel do styku, o nich nehovořili nikdy pozitivně, neboť v dopoledních hodinách byl celý orchestr ještě plný elánu, svěží, čerstvý, kreativní. Po zkoušce se členové KSO ihned rozprchli vzhledem k jejich „zvykovým právům“ do jiných pracovních poměrů /hudebek/. Na večerní frekvenci se postupně u všech překvapivě velmi rychle dostavovala značná nesoustředěnost, únava, nezaujatost pro zápal hry.
Čím si ten stav vysvětlujete?
Zkuste po dopolední zkoušce v tom nejlepším přestat, mám tím na mysli tvůrčí invenci, atmosféru, napětí, kvalitu provedení aj. a po zhruba pěti hodinách pauzy /přestávky/ na předchozí stav opět navázat. To je skutečně zcela nemožné. Je to trefně srovnatelné jako s frekvencemi při natáčení CD. Vždy jdou přeci po sobě. Nikdy nejsou přerušované na pět hodin. To by se skutečně nic v natáčecím studiu nenatočilo/nevytvořilo. Všude ve světe, pokud vím, platí zásada :…“Čas jsou přeci peníze“…
Co jsou to „zvyková práva“?
Jsou srovnatelná s „Benešovými dekrety“. U organizované skupiny v příspěvkové organizaci se dají těžko prolomit. Ale u jiného právního subjektu je situace již reálná.
Není příspěvková organizace v 21. století už přežitou záležitostí?
Vždy záleží na konkrétním zadání. Jestliže město bude chtít radikálně ušetřit, je zapotřebí se nad tím vážně, zamyslet. Jak víte, tak např. Obecně prospěšné společnosti /dále jen o.p.s. pozn. redakce/ byly zrušeny účinností nového občanského zákona /dále jen NOZ pozn. redakce/. Ovšem NOZ zavedl zcela čerstvý typ právnické osoby ÚSTAV. Jeho právní úprava mně v lecčem připomíná o.p.s. právě proto, že ÚSTAV může být založen pouze za účelem dvou užitečných činností: společenské a hospodářské. Z tohoto důvodu nemůžou už o.p.s. nově vznikat, ale ÚSTAVU se v tomto směru žádné meze skutečně nekladou. Aby, mohl ÚSTAV vzniknout, postačí jej pouze zapsat do veřejného rejstříku. Správní rada je nejvyšším orgánem ÚSTAVU. Ta může rozhodnout o počtu zaměstnanců v jeho vedení. Dokonce i účetnictví může být provozováno v rámci tzv. outcoursingu což znamená, že ÚSTAV vyčlení podpůrné činnosti smluvně jinému specializovanému subkontraktorovi na tuto činnost.
Na nákladech pak ÚSTAV ušetří, neboť nepotřebujete vlastní účetní natož ekonoma. Hudebníci se pak dají rovněž najímat na tzv. honorářové smlouvy k jednotlivým koncertům. Odvody /sociální a zdravotní/, pak v tomto případě jdou za nimi, nikoliv za ÚSTAVEM. Jak víme, právě tato položka mívá u orchestru největší zátěž z celkového objemu rozpočtu na platy zaměstnanců. Za mého působení tato bolavá položka vycházela ročně cca na 5 MIL. Věřím tomu, že by již nebylo v KSO dalších současně 30 ředitelů, profesorů, předsedů odborových organizací apod. Začal by jednoduše platit řád, který tam léta chybí.
Dokážete si představit, kdyby eventuálně Husovka šla do prodeje, kam by se mohlo přemístit nyní velmi tak početné vedení KSO?
Jistě, dokážu. Když při požáru v Lázních III se stěhoval z půdních prostor notový archiv KSO do Husovky, tak proč by se celý aparát nemohl přestěhovat na Magistrát města Karlovy Vary. Určitě v některých nižších patrech se najdou velmi útulné kanceláře, které zejí prázdnotou. Kdo by nechtěl pracovat v tak příjemném prostředí. Koneckonců bylo byt to i historicky poprvé, kdyby vedení orchestru mělo skutečně co nejblíže ke svému zřizovateli. Pro notový archív by se jistě někde v suterénu také nějaké to místečko jistě našlo. No řekněte, kdyby na magistrátu v přízemí visely poutače „ÚSTAV – KSO“ nezní to skvěle?
I část rozhovoru najdete ZDE
II část ZDE
