Referendum Vřídelní kolonáda

Projev Ing. Milana Trnky, ředitele přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary na jednání zastupitelstva města Karlovy Vary dne 31. 10. 2017

Zastupitel Ing. Pavel Žemlička vyzval pana ředitele Ing. Trnku, aby se vyjádřil k tomu, za jakých podmínek je možné v tomto území něco přistavět či dostavět. Z důvodu, aby bylo jasné, o jakém území se bavíme, jak citlivé to území je a aby si to občané dokázali před referendem ujasnit.

Ing. Milan Trnka je v pozici správce přírodních léčivých zdrojů a kolonád: „Naše prvotní povinnost je dodržovat rovnováhu přírodních léčivých zdrojů. Znamená to, že vřídlo má mít svou rovnováhu, aby ostatní prameny vyvěraly na kolonádách. Nyní k tomu, co všechno stálo u vřídla. Od středověku až po dnešek tam stálo několik objektů a ty objekty se neustále vyvíjely, ale pozor předkové ctili jednu věc, stavěli pokud možno na stejných půdorysech a jímali vřídelní prameny pokud možno ve stálých prameništích. To znamená už od 16tého století bylo maličké území pár metrů čtverečních, kde se toto jímání uskutečňovalo a v těsné blízkosti kolem byly kolonádní objekty. Postupně mohutněly a samozřejmě největší mohutnosti dosáhla vřídelní kolonáda projektanta Votruby. Rok 1969 až 1975 byla těžká léta pro vřídelní strukturu, neboť bylo mělké jímání neboli pod celou oblastí kolonádních objektů je vřídelní deska, která je 10 až 16 metrů mocná a vlastně doté se předkové strefovali malými vrty a tam jímali vodu. Tak to byl stav před výstavbou budovy. Budova se za velkého úsilí postavila, má dva suterény levobřežní a pravobřežní, mohutné. Jsou to vlastně železobetonové vany, které jsou v tom vřídlovci zasazeny. A již při výstavbě tam byly potíže, aby tyto suterény neměly takový vztlak a vlastně nevyplavaly. Takže celá ta stavba byla provázena mnoha problémy, hodně se o nich nemluvilo, protože to prostě nešlo, ale některé archivní zápisy se dochovaly. Co je třeba velmi významné, je rok 1974, kdy byly velké průvaly na vřídle a kdy výstavba byla značně ohrožena. Byly vlastně ohroženy i vřídelní prameny. V tu chvíli bylo zcela nejisto, zda vůbec balneoprovozy města budou moci být zásobovány vřídelní vodou. Ano, bylo to vlastně tím překotným a necitlivým postupem výstavby. Nebylo totiž příliš uvažováno o tom, že takhle velká budova v tomto místě je značně problematická. Opravdu velmi značně. Budova byla dostavěna a teprve po jejím dostavění se řešilo jak ty prameny budovou „protáhnout“ naplnit akumulační nádrže a zásobovat město Karlovy Vary vřídelní vodou. Pořád se vlastně neodstěhovávala stavební geologie, která tam byla a fungovala tam až někdy do roku 1982, kdy se zdržel počin, za který můžeme poděkovat doktoru Vylitovi staršímu, kdy se šlo do něčeho, do čeho se vůbec nikdy nechtělo jít tzn. do hlubokých jímacích vrtů, šikmých vrtů, které šly pod objekt vřídelní kolonády a v tom okolí vřídelní kolonády jich bylo realizováno hodně. Například i vrt, který, když se do něho spouštěla sonda, tak vlastně sonda prošla až téměř 400 metrů hluboko, to znamená na úroveň hladiny moře. To vlastně obohatilo poznatky, že ta struktura je složitá a citlivá. Byly tam i vrty, které ihned po odvrtání musely být uzavřeny, aby neohrožovaly to území. Nicméně vrátím se k roku 1982, povedly se čtyři jímací vrty šikmé, které se začaly využívat, byť zařízení, které vede minerální vodu do pitných stojánků, ale i k odběratelům byla přizpůsobena de facto nouzově a v tomto stavu my žijeme dodnes. Tato technika neodpovídá jímání, které bylo tehdy uděláno.

A teď, jestli by se zde mohlo postavit něco nového? No, značně, značně opatrně a s velkou obrovskou přípravou, to znamená, a můžu uvést i příklad, jaká by ta příprava měla být, my jsme se snažili pouze v roce 2015-2016, abychom vymístili část zařízení mimo budovu Vřídelní kolonády, tzn. někde v okolí dosáhnout pod terénem možnosti akumulace minerální vody. Přes veškeré úsilí se nám nepovedlo osondovat terén tak, abychom měli závěr ano, jde to. Naopak ministerstvo zdravotnictví mělo svůj bedlivý dohled a po druhém průzkumném vrtu nám již třetí nepovolili. Jejich stanovisko plně chápu, nicméně bylo to nepříjemné, intervenoval jsem přímo na ministerstvu, zdržoval jsem vrtací soupravu, aby byla v Karlových Varech, abychom průzkum mohli dokončit, ale nestalo se tak. Čili zájmy naší struktury byly výše, než poznatky, které bychom získali těmi vrty. Takže jakákoli nová budova nebo změny toho zatížení, které tam teď je, by určitě potřebovalo spoustu sondážních prací, které si žádají svůj čas. A mimo jiné musíme brát také v potaz, že ty čtyři prozatímní jímací vrty, které byly v roce 1982 udělané, již volají po náhradě. A náhradou je kolmý vrt u Bílého lva a ta sekvence by podle nás jako správce měla jít, tak že po 40 letech má vřídelní kolonáda partie, které jsou špatné, ale byly extrémně zatíženy, projevily se tam některé projektantské chyby možná i zhotovitele stavby, nicméně čtyřicet let fungování této stavby u vřídla není špatný výkon. Ty stavby v minulosti měly všechny své problémy. Nacházím zmínky o divokých vývěrech o degradovaných konstrukcích apod. Nic nového, každá budova se s tím bude potýkat. Takže postup za nás jako za správce je, určitě budovu opravit racionálním způsobem, vyřešit nové jímání vřídla, osondovat celé území v okolí vřídelní kolonády a to dá případné předpoklady k soutěži a návrhům, co by tam mohlo být. Nevím kdy, jestli to bude deset, patnáct dvacet let, opravdu těžko odhadovat, ale ty procesy vzniku nového jímání, to vyzkoušení a to osondování území…určitě jsme v běhu na řadu let.

Chtěl jsem, abyste věděli, že pod vřídlem je citlivá oblast, kde se řídí ta rovnováha, kde je přesně stanovený odběr 1500-1800 litrů minutových, že opravdu to vřídlo nemůžeme svévolně zastavit. Kdybychom jej zastavili, dojde k přetlakům a vlastně pukliny, ze kterých jímáme vřídlo by se nám mohly úplně přestěhovat jinam nebo rozevřít, sevřít, ty procesy si můžete představit jaké chcete, protože to, co prožíváme s touto vřídelní kolonádou, to tu nikdy v historii nebylo. Velká budova, pod kterou jsou vrty, které odvodňují ten prostor hluboko, 90 metrů pod ní. Troufám si říci, že na světě taková budova není.“

Přidej komentář jako první k "Referendum Vřídelní kolonáda"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*