UNESCO… naděje nebo hrozba pro Karlovy Vary?

Jak je známo, město Karlovy Vary usiluje od roku 2012 o to, aby bylo zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví, který vytváří mezinárodní organizace UNESCO se sídlem v Paříži. V České republice bylo již do takového seznamu zapsáno 14 památek, nejznámější z nich jsou historická jádra Prahy, Kutné Hory a Českého Krumlova, ale patří mezi ně i ikona moderní architektury vila Tugenhadt v Brně, nebo náves v jihočeských Holašovicích.

V celém světě je v zápisu vedeno přes 1200 památek či lokalit, přičemž mnoho dalších o zapsání usiluje. Dostat se do zápisu je totiž zaručenou cestou, jak se stát ve světě známým a jak k sobě připoutat zájem veřejnosti. Řada exotických turistů volí trasu své dovolené ve skupině po Evropských památkách Unesco. Je běžné, že čínští návštěvníci přiletí do Budapešti, přesunou se autokarem do Vídně, odtud přes Kutnou Horu do Prahy, dále jedou do Krumlova, Salzburgu a Hallstadtu a sedmý den tradá zpátky do Budapešti na letadlo. Sedm památek Unesco za pouhých sedm
dní. Podobnými trasami, i když ne v takovém tempu cestují individuální turisté. Na první pohled se tedy zdá, že zápis do seznamu je věcí výhodnou, neboť podpoří rozvoj turistického ruchu a tím zvýší příjmy jak města, tak jeho obyvatel. Není proto divu, že o zapsání nově usiluje i město Žatec s pivovarskou historií, nebo horní města z obou hranic Krušnohoří s tradicí středověké těžby rud.

Jak ale ukazuje příklad Karlštejna, který bez výsledku usiluje o zápis od roku 1990, dostat se na seznam není nijak snadné. Nejde pouze o to, zda se o památku ve smyslu světového kulturního dědictví jedná či nejedná, ale zda žadatel úspěšně projde celým náročným nominačním procesem, zda se jedná skutečně o památku mimořádnou a nemalou roli hrají i politické postoje ovlivňující rozhodování Unesca.

Z veřejných zdrojů vyplývá, že město Karlovy Vary zatím vynaložilo na činnost související se zápisem z městského rozpočtu 6,5 mil. Kč. Občané Karlových Varů by si proto zasloužili, aby byli o přípravě města na vstup na seznam lépe informováni, než tomu bylo doposud. Celý proces se totiž vyvíjí velmi komplikovaně a je plný problémů.

Co je zatím nesporné:

1) Původní plán „karlovarský plán“ na společnou nominaci „západočeského lázeňského trojúhelníku“, který se opíral o unikátní existenci tří zcela odlišných lázeňským míst a způsobů léčby v Karlovarském kraji, se nepodařilo prosadit.

2) Karlovarský kraj se proto stal iniciátorem ustanovení „klubu“ velkých lázní Evropy, neboť měl zato, že by tato kolektivní nominace mohla mít větší naději na úspěch. Jak se ale ukázalo, řada lázeňských míst, která o vstup do tohoto klubu měla zájem, nesplňovala náročná kritéria a společné nominaci by tak spíše uškodila. Zformování konečné podoby exkluzivní společnosti Great Spas of Europe, jak se tento lobistický klub nazval, bylo složitým diplomatickým a nikoli bezbolestným procesem. Nakonec v klubu zůstalo kromě tří západočeských lázní pouze osm měst.

3) Ani tato společná nominace tohoto elitního klubu se ale neukázala jako nadějná. Kritéria pro úspěšnou nominaci se totiž od roku 2012 zpřísnila a změnila; s ohledem na velké množství již provedených zápisů a velkého množství nových zájemců je třeba počítat s tím, že se budou zapisovat pouze takové kategorie památek, které zatím nejsou v seznamu příliš zastoupeny. Z tohoto pohledu mají větší šanci na zápis hornické památky nežli lázeňské budovy

4)Lídr spolku Great Spas of Europe, tedy Karlovy Vary přišel proto s návrhem, aby předmětem nominace byla kromě center lázeňských měst především tzv. Lázeňsko rekreační krajina, která je obklopuje. To v případě Karlových Varů, které mají 10 km2 takové krajiny či Mariánských lázní, které jí mají dokonce kilometrů 20, není problém. Hůře na tom jsou ostatní západoevropské lázně, kolem kterých se z historických důvodů prostě taková krajina nedochovala a splnit toto kritérium pro ně bude problém.

5) Skutečností je dále i to, že jednotliví členové elitního lázeňského klubu jsou na trhu vzájemnými tvrdými konkurenty a že dosažení jejich konsenzuálního stanoviska ve věci zápisu nebude snadné. Pro jedno lázeňské město mohou být restrikce nové výstavby vyplývající ze zápisu do Unesco likvidační, zatímco pro druhé lázně, které si nechají zapsat pouze minimální část svého území, může být zápis podnětem jeho dalšího rozvoje.

6) Nesporné je dále i to, že s ohledem na to, že malé Česko má zapsáno již 14 památek a například taková Indie s více než 1,2 miliardy obyvatel a rozlohou 3 287 590 km² jich má zapsáno pouze 36. Rovněž v Africe, Americe a na Dálném východě je počet zapsaných památek ve srovnání s Evropou marginální. Známé je i to, že v současném vedení Unesco mají silný vliv zástupci muslimských zemí, kteří samozřejmě preferují zápisy zcela jiných památek, nežli jsou západočeské lázně a symboly křesťanství v krajině.

Z výše uvedeného vyplývá, že není doposud dotvořen návrh toho, co by mělo být předloženo k zápisu a že k zápisu nezbývá pouze malý krok, jak to často z magistrátu slyšíme, ale ještě dlouhá cesta. I přes tuto nepříliš nadějnou vyhlídku na úspěšnost zápisu však české orgány pokračují v příjímání legislativních opatření, která budou platit i v případě, že k zápisu vůbec nedojde.

Takovým dalším kontroverzním krokem má být vyhlášení památkové rezervace v Karlových Varech, která by v jedné variantě měla mít plošný rozsah přes přes 10 km2, tedy více než má památková rezervace Praha a patřily by do ní i části Drahovic a Tuhnic. I přes to, že rozsah památkové rezervace nebyl ještě přesně vymezen a není známo znění vyhlášky, která podmínky památkové ochrany v rezervaci bude specifikovat, vydalo zastupitelstvo města s vyhlášením rezervace souhlas, vystavilo tedy na svém území státní moci bianco směnku. K námitkám opozice, aby se nejprve posoudil možný dopad vyhlášení památkové rezervace na obyvatele města, koalice vůbec nepřihlédla. Potvrdila tak, že jí je osud vlastníků nemovitostí v budoucí památkové rezervaci lhostejný. Již dnes má mnoho vlastníků nemovitostí nepříjemnou osobní zkušenost, co to znamená vlastnit nemovitost v památkové zóně. Ke každé stavební úpravě, byť by byla minimální, je nutný předchozí souhlas památkářů. V památkové rezervaci se tyto podmínky ještě zpřísní. Domnívá se snad někdo, že se v podmínkách rezervace budou dodržovat lhůty pro vydání stanovisek památkové péče, když se nedodržují ani dnes, když rezervace ještě není vyhlášená?

Jak ukazuje praxe ze zahraničí i z Čech, dopady zápisu do seznamu Unesco se netýkají pouze zvýšení povinností a snížení práv vlastníků nemovitostí, ale týkají se velkého množství obyvatel města a i jeho samosprávy. O tom si povíme v příštím díle.

Autor: Ing.arch.Alexander Mikoláš

 

Přidej komentář jako první k "UNESCO… naděje nebo hrozba pro Karlovy Vary?"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*