UNESCO…naděje nebo hrozba pro Karlovy Vary? Díl druhý

V minulém dílu bylo popsáno, jak doposud probíhá procedura Karlových Varů do zápisu UNESCO.

Položme si zásadní otázku, jaký bude mít zápis do UNESCO dopad na Karlovy Vary a jeho občany, co jim přinese a proč se o něj vlastně usiluje? Kdo by se naivně domníval, že na tuto otázku již byly moudrými hlavami nalezeny kvalifikované odpovědi, že byly vypracovány podrobné analýzy, že odpověď je veřejně známá a jednoznačná, bude zklamán. Rada města Karlovy Vary žádnými takovými materiály nedisponuje a ani se je nepokusila zpracovat či zajistit. Jak vyplývá z vyjádření magistrátu města k tématu UNESCO, předpokládá se pouze, že…pozitiva budou převládat nad negativy…

A pokud to dopadne přesně naopak? Jak to pak představitelé města občanům vysvětlí? Slova „mysleli jsme to dobře, ale nějak nám to nevyšlo a už se s tím nedá nic dělat“ nebudou postačující satisfakcí.

Jako většinový argument pro zápis do UNESCO se uvádí, že „neúplatný strážník UNESCO“ již navždy dohlédne na to, aby nedocházelo k dalšímu poškozování památkové podstaty města. Titíž čelní představitelé města, kteří na tribunách hlasitě plédují pro zápis do UNESCO, totiž zároveň při neveřejných jednáních Rady města protlačují silou výstavbu megalomanského dopravního terminálu u Tržnice. Není ten neúplatný „strážník UNESCO“ jen jejich populistické heslo k zakrytí vlastních hříchů na poli památkové péče? Skutečnost, že v minulosti již došlo k narušení památkových hodnot města, nebylo totiž umožněno nedostatečnými právními předpisy, ale výlučně jejich porušováním úředníky magistrátu. Od roku 1992 je historické jádro města chráněno ve stupni památková zóna, desítky objektů jsou navíc chráněny jako nemovité kulturní památky a dva nejvýznamnější objekty dokonce jako národní kulturní památky. Podmínky platného stavebního zákona, památkového zákona a nového lázeňského statutu, výstavbu žádných předimenzovaných či rušivých staveb neumožňují. Vyhlášením památkové rezervace, což má být nezbytná administrativně technická podmínka pro zápis do UNESCO k dalšímu zvýšení ochrany památek nedojde, neboť již dosavadní pravidla, pokud se dodržují, jsou zcela postačující.

To však nebude ten hlavní náklad. Dojde i k omezení doposud povolované stavební činnosti. V budoucí památkové rezervaci, na rozdíl od dnešního stavu nebude již nadále možné provádění nástavby a dvorní přístavby domů. Budou výrazně omezeny i stavební úpravy nemovitostí, které doposud nejsou památkově chráněny, čímž budou na svých vlastnických právech zkráceni majitelé těchto nemovitostí. Pokud by byly Karlovy Vary miniaturním skanzenem, do kterého zajíždějí zvědaví asijští turisté podívat se na to, jak se zde léčilo před mnoha lety, daly by se tyto budoucí stavební restrikce obhájit. Lázeňství je však oborem, který zajišťuje obživu velkému podílu obyvatel města. Lázeňství je hlavní funkce a i jediný důvod vzniku a existence města, je to dynamicky se rozvíjející obecně prospěšný obor podnikání, který, má-li nadále v souboji s mocnou farmaceutickou lobby obstát, musí průběžně reagovat na měnící se požadavky, jak svých klientů, tak své doby.

Na základě poznatků z řady lokalit, které již byly do seznamu UNESCO zapsány, je možné předpovědět níže uvedené průvodní jevy, které Karlovy Vary v případě úspěšného zápisu čekají:

– Dojde k podstatnému zvýšení počtu jednodenních turistických návštěvníků
a krátkodobých turistických pobytů; tento stav se ještě umocní po do končení dálnice D6, kdy se z Prahy do Varů dostaneme za méně než 50 minut, tedy rychleji než z Prahy do Kutné Hory a mnohem rychleji než do Českého Krumlova.

– Dojde proto k dalšímu zvýšení již tak vysokých cen služeb a k dokončení vysídlení trvale bydlících obyvatel z centrálního území města, které se změní v „turistickou“ zónu.

– Návštěvníci jezdí do Varů především za zdravím, tedy léčit se nebo nemocím předcházet.

Zápis do UNESCO však nepovede ke zvýšení počtu lázeňských hostů a prodloužení délky jejich pobytu. Naopak, velký počet turistů bude rušit klid lázeňského prostředí. Již dnes se pacienti při pitné kúře musejí proplétat mezi hlučnými skupinami z exotických zemí. Silný turistický ruch bude mít negativní vliv na kvalitu lázeňského prostředí.

– Přínos jednodenních návštěvníků pro rozpočet města bude marginální, neboť nebudou platit místní a lázeňské poplatky, zato se zvýší náklady na úklid města, údržbu komunikací a likvidaci odpadků, které ponese obec.

Má-li tedy zápis do UNESCO být tím jediným lékem, jak jeho prostřednictvím zachránit pro příští generace karlovarské kulturní dědictví, mezi něž patří i tradiční lázeňství, pak je nutné počítat s jeho velmi silnými vedlejšími účinky. Má-li to být cesta, jak Karlovy Vary, byť nechtěně, transformovat do podoby turistického rejdiště ala Český Krumlov či Karlova mostu, pak je zápis do UNESCO tím správným urychlovačem. Představu o budoucích „vyuneskovaných „ Karlových Varech si můžeme udělat už dnes. Postačí nahlédnout do Varů během osmi „hustých“ červencových festivalových dnů a nocí. Kdo by v nich hledal poklidné a tiché lázně, ve kterých se mu vrátí zdraví, bude zklamán.

Dá se to ještě změnit nebo jde o fatální záležitost? O tom si povíme v příštím díle. Autor:

Autor: Ing. arch. Alexander Mikoláš

Z důvodu stovky dotazů ze strany občanů a vlastníků nemovitostí týkající se, „kam až současné vedení Karlových Varů protlačuje variantu hranice památkové rezervace?“ je na vedlejší straně zveřejněn mapový podklad.

Červeně vyznačené území je jádro rezervace

Zeleně vyznačené území je její ochranné pásmo

Ovšem rozdíl ve stupni ochrany mezi jádrem rezervace (červeně vyznačené) a ochranným pásmem (zeleně vyznačené) bude dán vyhláškou Ministerstva kultury, kterou ale nikdo nezná. Město o rozsahu vyhlašovaného územní nerozhoduje, to je věci Ministerstva kultury. Město tedy dalo bianco souhlas se zřízením rezervace, což má byt jednou z mnoha podmínek pro zápis do UNESCO.

 

Přidej komentář jako první k "UNESCO…naděje nebo hrozba pro Karlovy Vary? Díl druhý"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*