Životní podmínky domácností v Karlovarském kraji

Český statistický úřad uskutečnil na jaře 2019 v pořadí již patnáctý ročník výběrového šetření Životní podmínky. 

Jeho smyslem bylo zmapovat situaci českých domácností v roce 2018 a v době dotazování. Šetření probíhá každoročně u náhodně vybraného vzorku ve všech členských státech Evropské unie a jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální a ekonomické situace obyvatel v jednotlivých státech.

V roce 2019 bylo v ČR vyšetřeno celkem 8 707 hospodařících domácností, z toho v Karlovarském kraji jich bylo 206. Hlavní výstupy mapují zejména výši a složení příjmů a nákladů domácností v roce 2018 a jsou doplněny o šetření o subjektivních názorech a materiálním nedostatku, která se vztahují k roku 2019.

Z celkového počtu téměř 4,5 mil. domácností v ČR žilo v roce 2019 podle výsledků šetření nejvíce domácností v Hl. městě Praze (591 918, tj. 13,3 % všech domácností) a ve Středočeském kraji (523 981 tj. 11,8 % všech domácností). Nejmenší počet domácností bydlel v Karlovarském kraji (134 790, tj. 3,0 % všech domácností) a v kraji Libereckém (183 173, tj. 4,1 % všech domácností). Na jednu domácnost v ČR připadlo v průměru 2,34 členů.

Nejvyšší počet členů na jednu domácnost byl šetřením zjištěn ve Středočeském kraji (2,55 členů), naopak nejnižší počet vykázal Karlovarský kraj, který svým počtem 2,13 členů na jednu domácnost nedosáhl na celorepublikový průměr dokonce o 9,0 %. Celkem v sedmi krajích byl počet členů na jednu domácnost vyšší než průměr v rámci celé ČR. 

Ve struktuře domácností podle ekonomické aktivity členů převýšil Karlovarský kraj svými hodnotami republikový průměr u jediné kategorie, a to průměrného počtu nezaměstnaných členů na domácnost (0,06 členů; 0,05 průměr v ČR).

Nejvyšší odchylka od průměru ČR byla zaznamenána v kategorii průměrného počtu členů na domácnost u nepracujících důchodců (0,50; 0,56 v ČR).

V počtu pracujících členů domácností se nejlépe umístil Středočeský kraj (1,23 členů). Naopak nejméně pracujících členů domácností bylo šetřením zjištěno v kraji Ústeckém (0,96 členů) a Karlovarském, který vykázal pouze 1 pracujícího člena.

Dalšími významnými údaji, které byly šetřením zjišťovány, byla data týkající se bydlení. Mezi základní ukazatele patřily zejména druh domu, právní forma užívání bytu, počet obytných místností či průměrná obytná plocha bytu.

Z porovnání struktury domácností podle druhu domu vyplývá, že 25,4 % domácností v Karlovarském kraji žije v rodinných domech a 74,6 % v domech bytových. V mezikrajském srovnání jde u rodinných domů o druhý nejnižší podíl, méně domácností v rodinných domech žije již pouze v Hl. městě Praze (12,5 % domácností). Naopak nejvyšší podíl domácností, které bydlí v rodinných domech, je dlouhodobě vykazován v Kraji Vysočina (65,6 %), kde tuto informaci potvrdily dvě třetiny domácností. V bytových domech žije v Karlovarském kraji téměř tři čtvrtiny domácností (74,6 %), tento podíl převyšuje celorepublikový průměr o 18,2 procentního bodu.

Zaměříme-li se na právní formu užívání bytu, výsledky šetření v Karlovarském kraji ukázaly, že ve vlastním domě bydlí 24,1 % domácností, což je celorepublikově nejnižší vykázaný podíl po Hl. městě Praze (12,1 %). Byt v osobním vlastnictví uvádí 49,0 % domácností a v mezikrajském srovnání tak zaujímá Karlovarský kraj suverénně 1. místo, kdy hodnota podílu převyšuje celorepublikový průměr dokonce o 19,4 procentního bodu.

U příbuzných či známých žije 5,4 % domácností Karlovarského kraje. Co se týče podílu domácností bydlících v družstevních bytech, vykázal náš kraj spolu s Krajem Vysočina druhou nejnižší hodnotu (2,4 % domácností). Méně domácností žijících v družstevních bytech se nachází již jen v Plzeňském kraji (1,6 % domácností). V pronajatých bytech bydlí 19,1 % domácností, v tomto případě jde o hodnotu, která odpovídá celorepublikovému průměru.

Ze srovnání struktury domácností podle počtu obytných místností bylo zjištěno, že v Karlovarském kraji bydlí ve třech obytných místnostech 39,2 % domácností, v mezikrajském srovnání tak jde o nejvyšší hodnotu tohoto podílu. Bydlení v bytě s dvěma obytnými místnostmi uvedlo pouze 11,6 % domácností. Nejméně domácností žije v jedné obytné místnosti (2,9 %). Rozdíly ve vybavenosti bytů příslušenstvím jsou mezi kraji nevýznamné.

Z výsledků šetření dále vyplynulo, že nejvyšší procento domácností Karlovarského kraje (30,0 %) bydlelo v bytech s obytnou plochou 60 až 80 m2, obytnou plochu 100 a více m2 uvedlo 29,7 % domácností. Hodnoty vykázané v rámci celé ČR ukazují, že v bytech o velikosti 60 až 80 m2 žije 32,1 % domácností, naopak nejméně domácností obývá byty o rozloze do 40 m2 (5,9 %). Nejvíce domácností žijících na nejnižší sledované obytné ploše uvedl Ústecký kraj, tj. 9,1 %, naopak nejméně takových domácností vykázal kraj Královéhradecký (3,9 %).

V rámci šetření byly současně sledovány také měsíční náklady domácností na bydlení. Ty dosáhly v Karlovarském kraji 5 586 Kč a byly tak o 3,7 % nižší než vykázaná hodnota celorepublikového průměru. V mezikrajském srovnání zaujal Karlovarský kraj celkově pátou nejvyšší pozici. Nejdražším městem na bydlení bylo v roce 2019 tradičně Hl. město Praha s měsíčními náklady na bydlení 8 100 Kč, které přesáhly celorepublikový průměr téměř o 40 %. Naopak nejlevněji bydleli lidé v Kraji Vysočina (4 641 Kč).

Z porovnání struktury nákladů na bydlení v Karlovarském kraji jednoznačně vyplývá, že největší finanční zátěží jsou pro domácnosti platby nájemného (27,5 %), v mezikrajském srovnání jde po Hl. městě Praze (36,8 %) a Ústeckém kraji (28,1 %) o třetí nejvyšší vykázaný podíl vynaložených nákladů. Naopak nejméně utratili obyvatelé za nájemné v roce 2019 v Kraji Vysočina (14,8 %). Další významnou položkou nákladů vynaloženou v Karlovarském kraji na bydlení byly platby za elektřinu (21,8 %), teplo a teplou vodu (15,1 %).

Součástí výběrového šetření bylo také zjišťování subjektivních názorů obyvatel jednotlivých krajů v souvislosti s bydlením, s jeho náklady a případnými problémy, které s ním souvisí. Ze shromážděných dat vyplynulo, že pro 17,2 % domácností Karlovarského kraje představují náklady na bydlení velkou zátěž, zatímco pro 13,1 % domácností nejsou zátěží vůbec žádnou.

V mezikrajském srovnání představovaly největší problém platby za bydlení pro domácnosti Pardubického kraje, kde tyto náklady byly vnímány jako veliká zátěž pro 25,3 % domácností, naopak v Kraji Vysočina byly náklady na bydlení velikou zátěží pouze pro 10,2 % domácností. Domácnosti Karlovarského kraje současně uvedly, že 5,7 % z nich má veliký problém se splácením půjček (kromě bytových), a jde současně o nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání. Za Karlovarským krajem dále následuje s vysokým podílem kraj Moravskoslezský (4,1 %) a Liberecký (4,0 %).

Při interpretaci dat je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením, jde tedy o statistické odhady zatížené určitou chybou. Bližší metodický popis přesnosti výsledků šetření včetně podrobných dat za Českou republiku i jednotlivé kraje najdete v publikaci:  Příjmy a životní podmínky domácností v Karlovarském kraji v roce 2019.

Zdroj: Český statistický úřad


Reklama: Zadavatel – Trikolóra / Zhotovitel – Trikolóra


 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *