Český statistický úřad uskutečnil na jaře 2018 v pořadí již čtrnáctý ročník výběrového šetření Životní podmínky.
Jeho smyslem bylo zmapovat situaci českých domácností v roce 2017 a v době dotazování. Šetření probíhá každoročně u náhodně vybraného vzorku ve všech členských státech Evropské unie a jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální a ekonomické situace obyvatel v jednotlivých státech. V roce 2018 bylo celkem v ČR vyšetřeno 8 634 hospodařících domácností, z toho v Karlovarském kraji jich bylo 301. Hlavní výstupy mapují zejména výši a složení příjmů a nákladů domácností v roce 2017 a jsou doplněny o šetření o subjektivních názorech a materiálním nedostatku, která se vztahují k roku 2018.
Z celkového počtu více než 4 mil. domácností v ČR žilo v roce 2018 podle výsledků šetření nejvíce domácností v Hl. městě Praze (598 580, tj. 13,6 % všech domácností) a ve Středočeském kraji (522 580 tj. 11,9 % všech domácností).
Nejmenší počet domácností žil v Karlovarském kraji (126 602, tj. 2,9 % všech domácností) a v kraji Libereckém (180 736, tj. 4,1 % všech domácností).
Na jednu domácnost v ČR připadlo v průměru 2,36 členů. Nejvyšší počet členů na jednu domácnost byl šetřením zjištěn shodně v kraji Středočeském a Zlínském (2,53 členů), naopak nejnižší počet vykazovalo Hl. město Praha (2,09 členů). Karlovarský kraj s průměrným počtem členů domácnosti 2,27 nedosáhl o 3,8 % na celorepublikový průměr. Celkem u osmi krajů byl počet členů na jednu domácnost vyšší než průměr v rámci celé ČR. Ve struktuře domácností podle ekonomické aktivity členů nepřevyšuje Karlovarský kraj svými hodnotami republikový průměr v žádné hodnotě, u kategorie pracující, vyživované děti a nezaměstnaní členové domácnosti dosahuje průměrných hodnot ČR. Nepracujících důchodců však zde bylo méně. V počtu pracujících členů domácností se nejlépe umístil Zlínský kraj (1,17 členů). Naopak nejméně pracujících členů domácností bylo šetřením zjištěno v Moravskoslezském (1,01 členů) a v Ústeckém kraji (1,03 členů).
Dalšími významnými údaji, které byly šetřením zjišťovány, byla data týkající se bydlení. Mezi základní ukazatele patřily zejména druh domu, právní forma užívání bytu, počet obytných místností či průměrná obytná plocha bytu.
Z porovnání struktury domácností podle druhu domu vyplývá, že 31,5 % domácností v Karlovarském kraji žije v rodinných domech a 68,5 % v domech bytových. V mezikrajském srovnání jde u rodinných domů o třetí nejnižší podíl, méně domácností v rodinných domech je pouze v Hl. městě Praze a v Ústeckém kraji. Naopak podíl domácností, žijících v bytových domech, převyšuje republikový průměr o 21,2 procentního bodu.
Výsledky šetření v Karlovarském kraji dále ukázaly, že ve vlastním domě bydlí 29,9 % domácností, byt v osobním vlastnictví má 52,0 % domácností, družstevní byty obývá 2,8 % domácností a v nájemním bytě žije 12,0 % domácností.
V mezikrajském srovnání zaujímá Karlovarský kraj suverénně 1. místo v podílu domácností žijících v bytech v osobním vlastnictví. Co se týče podílu domácností bydlících v družstevních bytech, obsadil 2. místo a to za Plzeňským krajem.
Ze srovnání struktury domácností podle počtu obytných místností bylo zjištěno, že v Karlovarském kraji bydlí ve třech obytných místnostech 37,3 % domácností, v bytě se dvěma obytnými místnostmi žije pouze 12,1 % domácností. Nejmenší hodnoty bylo dosaženo u jedné obytné místnosti a to pouze 2,9 %. Rozdíly ve vybavenosti bytů příslušenstvím jsou mezi kraji nevýznamné.
Z výsledků šetření dále vyplynulo, že nejvyšší procento domácností Karlovarského kraje (31,6 %) bydlelo v bytech s obytnou plochou 60 až 80 m2, obytnou plochu 100 a více m2 uvedlo 28,3 % domácností. Hodnoty vykázané v rámci celé ČR ukazují, že v bytech o velikosti 60 až 80 m2 žije 31,7 % domácností, naopak nejméně domácností bydlí v bytech o rozloze do 40 m2 (6 %). Nejvíce domácností žijících na nejnižší sledované obytné ploše uvedl Ústecký kraj, tj. 7,4 %. Tento podíl je o 1,4 procentního bodu vyšší než celorepublikový průměr.
Mezi hlavními hodnotami, které byly v rámci šetření sledovány, byly také měsíční náklady domácností na bydlení.
Ty dosáhly v Karlovarském kraji 5 451 Kč, což představuje 95,5 % celorepublikového průměru a v mezikrajském srovnání celkově sedmou nejvyšší hodnotu.
Celkové prvenství ve výši nákladů na bydlení domácností získalo opět Hl. město Praha, tj. 7 593 Kč, což je o 33,1 % více než je celorepublikový průměr. Z porovnání struktury nákladů na bydlení v Karlovarském kraji vyplývá, že největší finanční zátěží jsou pro domácnosti platby nájemného (25,9 %), elektřiny (22,1 %), tepla a teplé vody (14,7 %).
Dle zjišťovaných subjektivních názorů pro 16,2 % domácností Karlovarského kraje představují náklady na bydlení velkou zátěž, zatímco pro 10,2 % domácností nejsou zátěží vůbec žádnou. Největším problémem byly platby za bydlení pro domácnosti Pardubického kraje, kde náklady na bydlení představovaly velkou zátěž pro 25,6 % domácností, naopak v Jihočeském kraji byly náklady na bydlení velkou zátěží pouze pro 13,0 % domácností.
V rámci šetření uvedly domácnosti Karlovarského kraje, že 6,0 % z nich má velký problém se splácením půjček (kromě bytových), jde o nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání, za Karlovarským krajem následují kraje Liberecký a Ústecký.
Při interpretaci dat šetření je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracování dat získaných výběrovým šetření, jde tedy o statistické odhady zatížené určitou chybou. Bližší metodický popis přesnosti výsledků šetření včetně podrobných dat za Českou republiku i jednotlivé kraje najdete v publikaci: Příjmy a životní podmínky domácností v Karlovarském kraji v roce 2018.
Zdroj: Český statistický úřad
