Nejvíce obyvatel v přepočtu na celkovou velikost odchází ročně z Karlovarského kraje. Jde o palčivou otázku, se kterou si politici v našem kraji léta lámou hlavu a stále se jim tento negativní trend nepodařilo zvrátit.
Celá situace vypadá ještě hrozivěji v absolutních číslech. Od roku 2005 do roku 2018 jde o více než 17 tisíc lidí rozdílu mezi lidmi, kteří se přistěhují a odstěhují, což je skutečně obrovské číslo vzhledem k celkovému počtu obyvatel kraje, který již ani nedosahuje počtu 300 tisíc obyvatel. Ještě více alarmující jsou tyto statistiky z pohledu mladých lidí. Více než 11 tisíc lidí se odstěhovalo za posledních 15 let do hlavního města, zpět se jich za stejnou dobu vrátilo zhruba 4000.
Mladí lidé z našeho kraje většinou odchází do Prahy na vysokou školu a pak se už ze spousty důvodů nevrátí. Bohatství každého regionu je v lidech, kteří v něm žijí a nám se tady klube více než velký problém. Jaké jsou důvody? Jsme jediným krajem, kde není veřejná vysoká škola. Jsme krajem strukturálně postiženým s nejnižší průměrnou mzdou v ČR. A jsme také krajem (jedním ze dvou) bez hotového dálničního propojení s Prahou.
V negativech bych mohl bohužel dále pokračovat. Místo toho je ale třeba s tímto neblahým trendem spíše něco dělat.
Z hlediska priorit bych řešení tohoto problému rozdělil na tři části, a to na školství, efektivní politiku zaměstnanosti a budování kvalitního zázemí pro mladé rodiny.
Je třeba budovat vztah mladých lidí k našemu regionu. Jedním z těchto pilířů musí být veřejné školství, které bude navázané na pracovní příležitosti. Jedna z fakult některé pražské univerzity, řekněme třeba ČVUT, by jistě mohla mít svou pobočku v našem regionu. Například letos se tu začne budovat supermoderní polygon automobilky BMW pro testování autonomních vozidel, a ta spolupráce přímo v místě se více než nabízí.
Další otázkou je spolupráce mezi zaměstnavateli a středními školami ohledně kvalitního středoškolského vzdělávání. Meze růstu bohatství ve společnosti jsou ovlivněny množstvím kvalifikované pracovní síly a my jí zde potřebujeme. Role krajské samosprávy také musí být o adresném poskytování stipendií a stabilizačních příplatků ve vztahu k potřebám zaměstnavatelů po konzultaci například s místní hospodářskou komorou.
Třetím nastíněným bodem je zázemí pro mladé rodiny. Zde můžu začít nedostatkem startovacích bytů pro začínající rodiny přes problematiku přeplněných školek až po neskutečně byrokratické české zákony související například se stavebním zákonem či sociální inkluzí, která se našeho kraje opět výrazně dotýká. Se zájmem mladých lidí v kraji zůstat samozřejmě souvisí i možnosti volnočasového vyžití, za všechno jmenujme například vybudování moderních sportovišť sloužících nejen pro školy a sportovní oddíly, ale i veřejnost.
Moc bych si přál, aby více mých vrstevníků začalo náš kraj vnímat jako to nejlepší místo k životu.
Ing. Matěj Drbohlav MBA, krajský místopředseda Trikolóry pro Karlovarský kraj
