Karlovarský kraj je jeden z nejkrásnějších v Česku. Pojďme jeho přednosti proměnit ve faktory prosperity.

ROZHOVOR: „Náš kraj je jeden z nejkrásnějších v Česku. Přes to, jak jsme malý kraj rozlohou, tak z hlediska přírody i kulturních památek u nás naleznete prakticky vše. Máme tu obrovské možnosti sportovního vyžití, světoznámé lázeňství a skvělou polohu sousedství s Německem. Myslím si, že je na čase tyto předpoklady proměnit ve faktory prosperity“ říká mimo jiné Ing. Matěj Drbohlav MBA, 1. krajský místopředseda Trikolóry pro Karlovarský kraj


Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková přišla o možnost stát se novou ombudsmankou. Vyšlo totiž najevo, že v 70. letech se na psaní jedné odborné práce podílela spolu s prokurátorem Josefem Urválkem, nechvalně známým z justičních procesů v padesátých letech. Samotná Válková se hájila například tím, že Urválka vlastně pořádně neznala. Je to uvěřitelné? Jak hodnotit kličkování Válkové?

Přijde mi těžko uvěřitelné, že absolventka právnické fakulty, ještě k tomu specialistka na trestní právo, neví, kdo byl prokurátor a pozdější předseda státního soudu doktor Urválek. Oba se zajímali o stejný obor práva, oba spolu pracovali v jednom ústavu. Přijde mi to celé jako nedůstojné kličkování, které není doposud uznávané paní profesorky hodno.

Prezident Miloš Zeman namísto Válkové navrhne do pozice ombudsmana 81letého Stanislava Křečka. Křeček donedávna působil ve funkci zástupce ombudsmana, v jeho neprospěch ale může hovořit třeba vysoký věk, či jeho aféra s neoprávněným používáním titulu JUDr. v devadesátých letech. Jsou to pro vás osobně překážky, pro které byste na postu ombudsmana raději viděl někoho jiného?

Já si hlavně myslím, že celý koncept pozice ombudsmana je zbytečný a ve svém důsledku až škodlivý pro naší zemi. Máme tady normální systém státní správy, samosprávy, obecného a zvláštního soudnictví. Pro běžného člověka je složité se vyznat v tom, kdo dává jaké povolení a na koho se obrátit. My místo toho, abychom hledali, jak ten systém zjednodušit, tak řešíme zbytečnou funkci, která do systému vnáší chaos. To není o panu Křečkovi, ale o celé té pozici funkce ombudsmana. On se v minulosti výrazně profiloval jako zastánce nájemníků bytů a regulovaného nájemného. To je proti mé filosofii svobody vlastnictví a právům majitelů domů si například za peníze z nájemného opravit dům.

Miloš Zeman rovněž uvítal skutečnost, že Válková na základě nově známých skutečností nominaci odmítla. Zvládl prezident celou situaci dobře?

Myslím, že se pan prezident k situaci postavil čelem a zcela správně nominaci stáhnul v řádu hodin. Takže není co vytýkat.

A co premiér Babiš? Podle něj je spolupráce s Urválkem neomluvitelná. Jak tato slova zní z úst premiéra?

Pan premiér zachraňuje situaci, protože se bojí dalšího milionu chvilek nenávisti proti sobě. Na druhou stranu působí směšně výroky o neomluvitelnosti v případě paní Válkové v kontextu životopisu pana premiéra. Osobně si myslím, že pozice paní Válkové jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva už je neudržitelná a že na to pan premiér dříve nebo později bude muset reagovat. Ale asi chápu, že je mu to lidsky nepříjemné v situaci, kdy paní Válková byla jednou z jeho nejhorlivějších obhájkyň v jeho kauzách v posledních letech.

Co si o celé kauze „Urválek“ myslíte? Je možné, že se na to až teď přišlo prostě dílem náhody? Nebo se přikláníte spíše k tomu, že se toto v jistých kruzích na Válkovou prostě vědělo a čekalo se na příhodný moment?

Vypráví se ledacos o tom, jak někteří lidé chodili do různých redakcí s kompromitujícím článkem na paní Válkovou. Ale to asi není v tomto případě důležité. Člověk ve veřejné funkci musí počítat s větším tlakem, s kritikou a musí se umět postavit ke své minulosti čelem. 

Spolek Milion chvilek vyhlásil své nové cíle. Chce objet republiku kraj po kraji s diskusními akcemi, s cílem zajistit výhru demokratických stran v následujících volbách. Co na to říkáte?

Myslím, že by bylo poctivější, kdyby se Milion chvilek rozhodl sám kandidovat ve volbách a nemistroval ostatní. Preferuji, když se politika dělá u volebních uren a v jednacích místnostech politických institucí, ale nechci nikomu upírat právo svobodně říkat svůj názor.

Jsou takové proklamace v pořádku? Mám na mysli tu „výhru demokratických stran“. A dělíme tedy české politické strany na ty, co demokratické jsou, a na ty, co už ne? Kde najít dělicí čáru?

Dělicí čáru nemusíte hledat vy, já, či naši čtenáři. Tu už našel pan Minář se svými kamarády, a když se mu nebudete vy nebo já líbit, tak nás označí za, v lepším případě, ne-demokraty. Já ale věřím tomu, že naše země není tak hloupá, aby se nechala takto zblbnout a malovat dělicí čáry a stavět zdi. 

Mikuláš Minář o sobě uvedl, že se nyní kvůli demonstracím a všemu okolo nich vnímá jako veřejná osoba, nikoli soukromá. Má ale problém zveřejnit, jak vysoké odměny si vlastně za práci pro Milion chvilek vyplácí. Co na to říci?

Ať se pan Minář vnímá sám, jak chce. Já si myslím, že se vnímá možná jako Mesiáš, který nás všechny tady spasí a na kterého jsme tady všichni čekali. Ať si vyplácí jakoukoliv odměnu chce, to je mi celkem jedno, ale ať přitom nekádruje druhé.

Pojďme nyní k problémům, kterými se přímo zabýváte. Karlovarský kraj musí bojovat s nepříjemným vylidňováním. Mladí po tisících odcházejí do Prahy, celkově se od roku 2005 z kraje odstěhovalo o 17 tisíc lidí více, než se do něj přistěhovalo. Jak chcete tomuto problému čelit? Má nějak pomoci vláda?

Určitě musí pomoci vláda. Region sám se z těch problémů nezvedne. Myslím, že cesta vede přes cílené investice do některých klíčových odvětví, a to je školství, politika zaměstnanosti a zázemí pro mladé rodiny. V principu, není nutné bránit mladým lidem, aby odcházeli za studii či „na zkušenou“ do světa. Je ale potřeba v nich vyvolat chuť se sem vrátit. Když bude v kraji veřejná vysoká škola, bude hotová dálnice do Prahy a střední školství bude provázáno s potřebami zdejších zaměstnavatelů, tak bude pozice kraje úplně jiná. Jako příklad uvádím onen testovací polygon BMW u Sokolova, který má zaměstnat zhruba 1000 lidí, povětšinou více kvalifikovaných. To je obrovská příležitost např. pro ČVUT, jak dát svým studentům nejlepší možnou praxi. Takže tady se nabízí například vybudování fakulty v našem kraji a můžeme se bavit o dalších návazných krocích, uplatnění absolventů apod. Mrzí mě, že se u nás málo komplexně přemýšlí. 

Jaké zásadní problémy v Karlovarském kraji této situaci napomáhají? Proč mladí lidé odcházejí ve větší míře, než je tomu jinde? Co možnosti vzdělání a pracovní nabídky, chybí?

Ty negativní elementy se většinou vzájemně doplňují a navzájem prohlubují. Chudoba, nízké platy, nezaměstnanost, exekuce, závislosti na drogách, kriminalita, nulová perspektiva, netečnost atd. A to vše dohromady vytváří charakter kraje a pohled jeho obyvatel na něj. Navíc jsme jediný kraj, kde není veřejná vysoká škola, takže prakticky každý vysokoškolák kraj opustí ve 20 letech. Pak si například v Praze při škole najde brigádu a uchytí se… Zkuste mu pak vysvětlit, že se má vrátit… vrátí se jen srdcaři…

Co naopak považujete za silné stránky Karlovarského kraje? Kde hledat lákadla?

Náš kraj je jeden z nejkrásnějších v Česku. Přes to, jak jsme malý kraj rozlohou, tak z hlediska přírody i kulturních památek u nás naleznete prakticky vše. Máme tu obrovské možnosti sportovního vyžití, světoznámé lázeňství a skvělou polohu sousedství s Německem. Myslím si, že je na čase tyto předpoklady proměnit ve faktory prosperity. 

Zdroj: Parlamentní listy


 


 

Sdílejte článek:

Facebook
Twitter
LinkedIn
Email
WhatsApp

Sdílejte článek:

Facebook
Twitter
LinkedIn
WhatsApp
Pinterest
Email