fotokoláž
Sestavování rozpočtu Karlovarského kraje ovlivní řada faktorů, jako jsou vysoké ceny energií, připravované projekty, jejichž realizaci už kraj zahájil, i ty, které se teprve připravují.
Podle návrhu, který bude 12. prosince předkládat hejtman Kulhánek (KOA, STAN, TOP09…) krajským zastupitelům, by tak region v příštím roce hospodařil s příjmy přesahujícími 9 miliard korun. Ale na výdajové straně rozpočtu je suma 11,54 miliardy korun.
Na straně daňových příjmů vycházeli tvůrci rozpočtu z předpokladů ministerstva financí, který je z velké části na vodě, tvořený pod vedením neekonoma. Proto krajské predikce, přímo závislé na rozpočtu státu mohou být hodně daleko od reality, tak od nich místní tvůrci odečtli 4,5 procenta, a tím se vypořádali s případným výpadkem peněz.
Mezi největší investice patří generel nemocnice.
Na investice má kraj v návrhu rozpočtu 3,1 miliardy korun. Mezi další patří rekonstrukce Císařských lázní za 358 milionů korun, pak následuje část generelu Karlovarské krajské nemocnice, za téměř 276 milionů.
Právě na generel nemocnice se předpokládají náklady na celkovou rekonstrukci blížící se třem miliardám korun. Příští investiční rok ovlivní i nedávno zahájená rekonstrukce Domova se zvláštním určením Matyáš v Nejdku za 450 milionů korun. Tato etapová investice bude dál zatěžovat další krajské rozpočty až do roku 2025. Kulhánkovo hospodaření už v minulosti přesahovalo, především ve výdajích a podnájmech závazky i na dalších deset let. Takových případů je z jeho bývalého působiště známo hned několik. Karlovy Vary se dodnes z vlády Kulhánka nevzpamatovaly.
Kromě investic, které jsou dlouhodobě připravovány předchozími krajskými vládami se v posledních rozpočtech objevují ve stále v hojnějším počtu Kulhánkem zaváděné neinvestiční dotace směřující více než občanům Karlovarského kraje, tak zájmovým skupinám z oblasti kultury a dalším neziskovkám, které byly dříve významně napojeny na rozpočet města Karlovy Vary, kde hejtman Kulhánek dříve působil.
Krajská opozice často kritizuje právě Kulhánkovo neinvestiční dotace, které jsou bez dalších ekonomických efektů jen konzumovány svými příjemci, jako jsou právnické či dokonce fyzické osoby, které jsou přímo nebo nepřímo propojeny se současnou politickou většinou ovládající tok veřejných peněz v Karlovarském kraji. Škodlivost a nevýhodnost pro občany kraje může dosahovat i na desítky miliónů ročně.
Navíc se tvrzení opozičních zastupitelů opírá i o minulých osm let hospodaření politika Kulhánka v Karlových Varech pod značkou hnutí KOA, které v neinvestičních dotacích utápělo milióny z veřejných peněz dokonce i bez výběrových řízení pro rodinné příslušníky členů hnutí KOA, které je Kulhánkovo domovskou politickou značkou, využívanou k dosahování politických cílů v Karlových Varech. Rozkulhaných ohavností, o který místní medii nepíší je ale více.
Dalším faktem je, že osmileté vládnutí politika Kulhánka se město Karlovy Vary výrazně propadlo v mnoha ekonomických ukazatelích. Současné vedení města se potýká s dlouhodobě zanedbávanými investicemi do infrastruktury v řádech stovek miliónů, které představují především mosty přes řeku Ohře. Často na pokraji havarijního stavu se řeší další investice do městského majetku, které byly na úkor neinvestičních dotací dlouhodobě kráceny a tvořily postupně vzrůstající vnitřní dluh města. Zadluženost Karlových Varů po vládě politika Kulhánka přesáhla třičtvrtě miliardy korun a další vnitřní dluhy na majetku jsou v řádech stovek milionů. Tyto trendy se po nástupu politika Kulhánka začínají objevovat ve větší míře než v minulosti v rozpočtu Karlovarského kraje.
Kam povede Kulhánkovo hospodaření na Karlovarském kraji popisují mnozí, ale společným jmenovatelem jsou jeho katastrofální výsledky v Karlových Varech, které nejde mediálně umlčet
Předchozí koalice naspořila dost nato, aby se Kulhánkovo složitě odůvodnitelnému působení dařilo i několik let.
Rozdávání z cizího hrstmi vyvoleným šlo Kulhánkovi nejlépe.
