Vláda se má v únoru rozhodnout, zda si za výhodných podmínek půjčí od Evropské komise (EK). Podle informací Práva jsou tomu ministři nakloněni a výše případného úvěru by se měla pohybovat v rozmezí 100 až 150 miliard korun. Komise přitom Česku nabízí až 350 miliard Kč.
„Vláda by měla do konce února rozhodnout o využití předpokládané výše půjčky 100 až 150 miliard korun,“ potvrdila Právu Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí (MF).
Úvěr by měl financovat projekty, které pomohou Česku zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech
Původně měl kabinet o půjčce rozhodnout do konce letošního roku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve Právu řekl, že s tímto záměrem souhlasí a že by úvěr měl financovat projekty, které pomohou Česku zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech a posílí jeho energetickou bezpečnost.
Kladně se k úvěru staví i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). „Tento záměr stále platí,“ potvrdil Právu mluvčí Marek Zeman. Bek má vládě navrhnout konkrétní investiční opatření, která by se měla z fondu Recovery and Resilience Facility (RRF) v Česku financovat. Poté kabinet o půjčce a její výši definitivně rozhodne.
Na přípravě materiálu spolupracuje kabinet ministra Beka společně s vládním zmocněncem pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomášem Hrudou.
„Doporučení doplňují stávající opatření a jsou mířena primárně na snížení závislosti na Rusku a úspory energie napříč všemi sektory, od pomoci nízkopříjmovým domácnostem až po investice do železniční dopravy. Více než sedmdesát procent je určeno na opatření ve formě půjček a finančních nástrojů, tj. stát je nerozdělí ve formě grantu, ale získá je později zpět,“ sdělil Právu Zeman.
„Půjčka je součástí širší úpravy Národního plánu obnovy v souvislosti s navýšením české obálky o 14 miliard a REPowerEU (plán, který má EU pomáhat k dostupnějším, bezpečnějším a udržitelnějším energiím – Česko už má z něj schváleno 16,6 miliardy Kč). Aktuální plán je schválit návrh upravených či nových opatření z NPO v polovině února,“ doplnil mluvčí.
Výhodné podmínky, ale i omezení
Půjčky z fondu RRF, z kterého si vláda plánuje miliardy půjčit, mají splatnost 30 let. Členské státy EU je začínají splácet až po 10 letech, každý rok pět procent ze zapůjčené částky.
„Úrokové sazby jsou velmi výhodné, například v prvním pololetí tohoto roku činily náklady na financování z plánu obnovy Next Generation EU 1,24 procenta, tedy výrazně méně než průměrná dlouhodobá úroková sazba v EU,“ poznamenal Zeman.
Podle MF je ale kromě samotného úroku z půjčky a související možné úspory nutné zohlednit také to, že plánovaná půjčka od EK by byla úzce vázána na konkrétní podmínky. Způsob možného využití půjčených peněz je pak poměrně omezený.
„Dalším zásadním aspektem je související měnové riziko spojené se zápůjčkami v cizí měně. Z něj vyplývají dopady na finanční stabilitu, které je třeba i zvážit a vyhodnotit. Proti tomu financování vlastními dluhopisy je sice nákladnější, ale nejsou zde žádné podmínky pro využití prostředků. Je tedy třeba zvážit množství a připravenost projektů, které by bylo možné z takové půjčky financovat,“ řekla za resort financí Krušinová.
