Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s nedostatkem vysoce kvalifikovaných lidí. Jedním z důvodů je i absence vysoké školy v regionu. Na konci srpna bylo proto v Karlových Varech podepsáno memorandum o přípravách vzniku vysoké polytechnické školy v kraji. Nyní uspořádala Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) a Karlovarský kraj schůzku s velkými zaměstnavateli. Hlavním tématem bylo, jaké obory by zde měly vzniknout. Účastníci jednání se shodli na tom, že by měly být unikátní, ale zároveň měly absolventům nabídnout poměrně široké uplatnění. A první zájemci by mohli začít studovat už v roce 2025.
„Podepsání memoranda nebylo jen symbolickým krokem. S hospodářskou komorou a ministerstvem školství na zřízení polytechniky spolupracujeme již delší dobu. Sestavili jsme pracovní skupinu, která se již několikrát sešla, dalším krokem této spolupráce bylo právě toto jednání se zástupci firem,“ uvádí hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek. „Kromě oborů, které se zde budou vyučovat, musíme vyřešit například také formu zřízení, umístění zázemí a v neposlední řadě i financování. Naší ideální představou je založit ve spolupráci s hospodářskou komorou a Západočeskou univerzitou v Plzni takzvanou školskou právnickou osobu. Počítáme s tím, že první studenti by mohli nastoupit už v akademickém roce 2025, což bude vyžadovat etapovitou genezi. Škola by v konečné fázi měla nabídnout čtyři až šest oborů,“ podotýká.
Odliv mozků z kraje je podle řady firem neudržitelný. „Je to problém, který je třeba řešit okamžitě. Stále častěji se na nás obrací firmy, které by do regionu chtěly přijít nebo tu již jsou a chtějí svou činnost rozšířit, ale brzdí je obavy z nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. To ve finále ubližuje celému regionu,“ vysvětluje Tomáš Linda, předseda představenstva KHK KK. „Jde navíc o komplexní problém, který bude vyžadovat také úpravu středoškolského vzdělání v kraji. Proto jsme na jednání přizvali 12 největších zaměstnavatelů v kraji, aby nám pomohli vybrat obory, jejichž absolventi v regionu najdou uplatnění. Potřebujeme znát reálné potřeby firem.“ V odvětví strojírenství a automotive jsou nyní obecně potřeba absolventi IT, elektro, strojírenství a ekonomiky. V návaznosti na lázeňství v kraji se počítá ale i se zdravotnickými obory.
Cílem nové školy je nejen zamezit odchodu mladých lidí z regionu, ale i přilákat sem studenty z jiných krajů. „Škola by měla otevřít atraktivní technické obory, které nabídnou unikátní studium v rámci ČR. I proto si myslím, že je potřeba, aby škola nebyla oborově příliš rozkročená, ale kopírovala strategii rozvoje kraje a potřeb zdejších firem,“ říká Michal Rychlý, provozní ředitel BMW Group Future Mobility Develeopment Center.
Podle Jiřího Gernera z ostrovské společnosti Amphenol by obory měly být navázány na strategii rozvoje kraje a neměly by být příliš všeobecné: „V oblasti IT je mnoho oborů, které jsou napříč firmami v Karlovarském kraji nedostatkové – například programátoři PLC, odborníci na ICT infrastrukturu, datoví analytici, specialisté na ERP systémy a do budoucna stále více žádaní odborníci na strojovém učení. Také v oblasti strojírenství by bylo možné studium rozdělit na dva až tři podobory – například konstrukce, procesní inženýrství, kvalita a zkušebnictví,“ podotýká.
Že by nová škola měla nabídnout zajímavé a svým způsobem i jedinečné obory, si myslí většina zástupců firem. „Je strategicky důležité, aby zamýšlená vysoká škola generovala absolventy, kteří pomůžou místním firmám s jejich konkurenceschopností a navyšováním produkované přidané hodnoty. Vysoká škola, aby oslovila studenty, musí nabídnout perspektivní a zároveň unikátní obory. Jsou obory, které jsou jedinečné i na univerzitní scéně. Mezi takové patří třeba elektronika-mechatronika, což je přesně ten směr, kterým bychom se měli vydat,“ doplňuje Tomáš Musil z ept connector.
Jednou z priorit kraje je samozřejmě lázeňství, jehož obory by na škole měly být zastoupené také. „Tři města v kraji jsou v UNESCO zastoupena díky lázeňství, jeho podpora je tak z našeho pohledu velice důležitá,“ potvrzuje Michal Tamchyna, personální ředitel Lázní Jáchymov. „Jednoznačně nejvíc postrádáme fyzioterapeuty a všeobecné sestry. Obě povolání vyžadují vysokoškolské vzdělání a lázeňství je na nich závislé. V případě jejich nedostatku hrozí zavírání provozů – a obnovovat něco, co jednou zavřete, je velice náročné,“ konstatuje. „Velkou výhodou je, že je mezi studenty o tyto obory poptávka, nebyl by tak ani v malém Karlovarském kraji problém s naplněním ročníků. Dalším plusem je, že společně s dalšími lázeňskými společnostmi můžeme studentům nabídnout možnost vykonat u nás praxi.“
Nyní jsou v plánu pracovní workshopy po jednotlivých oborech. „Kraj, ministerstvo a zástupci firem se musí shodnout na obsahové náplni oborů, aby bylo možné vytvořit a akreditovat studijní programy. Škola bude samozřejmě potřebovat také vyučující,“ uzavírá Tomáš Linda, předseda představenstva KHK KK.
Karlovarský kraj by se tak mohl stát teprve druhým regionem v republice, který bude mít polytechnickou vysokou školu. Její vznik na srpnové konferenci v karlovarských Císařských lázních podpořil také ministr školství Mikuláš Bek. „Podporou vzniku polytechnik reagujeme na rostoucí poptávku po kvalitním profesním vzdělávání a na celkově rostoucí počet zájemců o studium, a to zejména v kraji, kde dnes nepůsobí žádná veřejná vysoká škola. Klíčová je přitom spolupráce se zaměstnavateli nejen v rychle se rozvíjejících oborech, ale i v oblasti služeb,“ řekl na konferenci ministr školství Mikuláš Bek.
