V poslední době se města po celé České republice stále častěji odklánějí od klasických novoročních ohňostrojů a hledají ekologičtější a ohleduplnější alternativy, jako jsou dronové show a videomappingy. Důvodem je snaha o ochranu životního prostředí a ohleduplnost vůči zvířatům. Přesto se některá místa rozhodla ohňostroje ponechat jako součást oslav.
Tradiční a velkolepé ohňostroje bývaly dlouhou dobu neodmyslitelnou součástí přelomu roku, organizované městskými radnicemi. V posledních letech však mnoho měst tuto nebeskou podívanou nahrazuje videomappingem nebo dronovými show.
Zástupci radnic zdůrazňují, že změna nastává nejen kvůli vysokým nákladům, ale také z důvodu neekologických vlastností ohňostrojů a jejich škodlivosti vůči zvířatům. Táňa Závodná z Ústavu experimentální medicíny podporuje tento postoj, když varuje, že ohňostroje si vysloužily označení „velká toxická sprcha“.
Tendence některých měst opouštět klasické světelné show pečlivě sleduje také Asociace českých profesionálních ohňostrojařů. Místopředseda asociace Martin Peter poukazuje, že trend je ovlivněn různými dezinformacemi ohledně ohňostrojů, avšak věří, že ohňostrojný obor nezanikne.
Mezi krajskými městy, která se drží ohňostrojových tradic, jsou například Zlín a Ostrava, kde si obyvatelé stále užívají tradiční podívanou. Ústí nad Labem, Plzeň a Jihlava se rozhodly pro tišší verze ohňostrojů, které minimalizují hluk a rázy na obloze. Primátor Jihlavy Petr Ryška uvedl, že jejich verze sice stále může ovlivnit psy na náměstí, ale problém vidí především v nekoordinovaném používání pyrotechniky po celé město.
Praha, známá svou velkolepou novoroční show, se v uplynulých letech obrátila k ekologičtějším variantám, které nevyvolávají stres u domácích a volně žijících zvířat. Místo hlasitých oslav s petardami se podle náměstka primátora Jiřího Pospíšila zaměřuje na poskytování zvýhodněného vstupného do kulturních institucí, jako jsou muzea, galerie, zoologické a botanické zahrady.
