V Česku se rozjíždí ambiciózní projekt mapování řek a potoků s názvem Pasportizace, který si klade za cíl shromáždit důležitá data pro plánování péče o vodní toky a jejich okolí. Zapojit se do tohoto projektu může i široká veřejnost prostřednictvím nové mobilní aplikace HydroMAP, jejíž spuštění je naplánováno na 31. ledna, a to při příležitosti Světového dne mokřadů.
Podle Kateřiny Kujanové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) je tento projekt jedinečný svým rozsahem a významně přispěje k ochraně životního prostředí. V současnosti bylo zmapováno již 10.729 kilometrů vodních toků, a na konci projektu se předpokládá, že se číslo zvýší na 26.000 kilometrů, což představuje přibližně čtvrtinu všech vodních toků v České republice.
Experti v rámci mapování sledují různé problematické prvky, jako jsou výpusti, umělé překážky a koryta upravená vodním dílem. Dosud bylo identifikováno 8.287 výpustí, které mohou představovat zdroj znečištění, a téměř 27.000 překážek, které brání migraci vodních živočichů. Kromě toho projekt zachycuje i přirozené jevy, například bobří hráze, které v současnosti dosáhly téměř 700 záznamů. Bobr evropský, jako přirozený regulátor vody, pomáhá zadržovat vodu v krajině a přispívá k biologické rozmanitosti.
Každý zájemce se může do mapování zapojit prostřednictvím aplikace HydroMAP. Uživatelé mají možnost zaznamenávat některé z sedmi sledovaných problémů a odesílat data přímo do centrální databáze. Aplikace rovněž umožňuje upozornit na úseky, které by si zasloužily zvláštní ochranu.
Tento projekt je spojen s dlouhodobým úsilím vrátit vodu do české krajiny. Historicky byla kvůli napřimování vodních toků zkrácena délka říční sítě o 30 procent. Dnes se činnost soustředí na obnovu původních koryt a zpomalování odtoku vody. Příklady úspěšných revitalizací zahrnují evropsky významné lokality, jako jsou Kochánovické rybníky a přírodní rezervace Maršálka na Vysočině.
Péče o vodní toky je klíčová pro celkovou ochranu přírody. Ředitel AOPK František Pelc zdůraznil, že projekt Pasportizace vodních toků povede k vytvoření databáze problematických míst, což umožní efektivnější přístup k ochraně a obnově vodních ekosystémů.
Světový den mokřadů, připadající na 2. února, připomíná nezastupitelný význam bažin, rašelinišť, lužních lesů a říčních niv pro životní prostředí. Česká republika je signatářem Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů a na seznam mezinárodně významných lokalit zapsala 14 míst, mezi nimi například Třeboňské rybníky či Krkonošská rašeliniště. Tento projekt mapování řek tak představuje další krok k ochraně a udržení bohatství české přírody pro budoucí generace.
Zdroj: ČTK
