Tato zimní sezóna v České republice se zapsala do paměti obyvatel jako jedna z nejteplejších za poslední desetiletí. Průměrná teplota od začátku prosince do konce února se vyšplhala na 0,1 stupně Celsia, přičemž letošní zima se stala 15. nejteplejší od začátku 60. let minulého století, od kdy se vedou celostátní statistiky průměrných teplot. Informace byly zveřejněny Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
Podle meteorologů se nadprůměrně teplé zimy staly v posledních letech téměř pravidlem. „I když byla průměrná teplota vzduchu v zimě 2024/2025 blízko nule, jedná se o již osmou zimu v řadě, která je teplejší než normál 1991-2020,“ uvedli odborníci.
Nejteplejší zimní sezónu Česko zažilo na přelomu let 2006 a 2007 s průměrnou teplotou 2,7 stupně Celsia. Oproti tomu chladnější období zaznamenalo v letech 1962/1963, kdy průměrná teplota klesla až na -7,1 stupně Celsia.
Z hlediska srážkových úhrnů byla zima roku 2024/2025 pátá nejchudší. Za uplynulé tři měsíce spadlo v průměru pouhých 79 milimetrů srážek, což odpovídá pouze 62 procentům normálu z let 1991-2020. V Čechách spadlo v průměru 86 milimetrů, zatímco na Moravě byla situace ještě horší s průměrnými 64 milimetry. Pro zajímavost, předchozí zima, ročník 2023/2024, byla s 203 milimetry srážek nejbohatší v historii.
Zatímco prosinec přinesl do země nejvíce srážek, v únoru meteorologové evidovali pouze 30 procent pravidelných úhrnů srážek, což mělo za následek nedostatek sněhu, a to dokonce i v horských oblastech. Zásoby vody ve sněhu byly přitom během této zimní sezony pouze na polovině dlouhodobého průměru.
V pražském Klementinu se průměrná teplota zimy ustálila na 2,8 stupně Celsia, což ji zařadilo mezi 13 procent nejteplejších zim od roku 1775, kdy začala soustavná měření teploty na této historické meteorologické stanici. Celostátně byl letošní únor nejstudenější od roku 2018 a čtvrtý nejsušší od roku 1961.
Mimořádně teplá a suchá zima přináší zásadní výzvy pro přírodu a zeleň. S přibývajícími obdobími sucha a vysokými teplotami mohou nastat potíže pro zemědělství, lesy a vodní rezervoáry. Vzhledem k těmto faktorům je důležité, aby se zaměřila pozornost na efektivní způsoby adaptace na měnící se klimatické podmínky a přijetí opatření na ochranu životního prostředí v České republice.
Zdroj: ČTK
