V reakci na návrh zastupitelstva Karlovarského kraje na zřízení veřejné vysoké školy přijala vláda negativní stanovisko. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) po jednání kabinetu potvrdil, že přestože vláda dlouhodobě podporuje myšlenku mít v kraji vysokoškolskou instituci, konkrétní návrh se setkal s výhradami jak ze strany jeho ministerstva, tak i ministerstva financí a ministerstva pro vědu.
Podle Beka je klíčové pečlivě zvážit, zda by bylo vhodnější zřídit novou samostatnou vysokou školu, nebo zda by nebylo efektivnější vytvořit samostatnou součást již existující vysoké školy. „V Karlových Varech by měla vzniknout instituce, která bude místní, bude partnerem kraje i v dalších otázkách regionu,“ vysvětlil Bek. Vláda se domnívá, že místo zřízení poboček by měla být vytvořena vysokoškolská zásada, která bude mít stálé sídlo v regionu.
Návrh zákona ze strany Karlovarského kraje je stručný a skládá se z pouhých tří paragrafů. Stanovuje zřízení Vysoké školy kraje Karlovarského, jež by měla začít užívat majetek kraje, dokud na něj nebude převeden. Bek však podotkl, že návrh vykazuje určité formální nedostatky, včetně absence specifikace budov, kde má vysoká škola sídlit. Tyto informace jsou přitom nezbytné pro posouzení finančních nákladů na provoz.
Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) však argumentuje, že návrh si nechali posoudit i legislativním odborem Sněmovny, který na něm žádné chyby nenalezl. I přesto, že je stanovisko vlády negativní, Mračková Vildumetzová tvrdí, že rozhodující pravomoc má Sněmovna. Poslanci mohou navrhnout předřazení sněmovního tisku, což komplikuje možné vetování ze strany vládních klubů.
„Jsme si vědomi, že úkol nebude jednoduchý. Tento zákon je pro nás důležitý, protože můžeme ovlivnit projekt střední školy keramické a sklářské, kde musíme ministerstvu životního prostředí sdělit, že případně veřejná vysoká škola by do tohoto projektu mohla být včleněna,“ dodala Mračková Vildumetzová.
Vláda nyní zvažuje dvě cesty pro vznik vysoké školy: buď prostřednictvím změny zákona, nebo jako vysokoškolský ústav, což by bylo podle Beka jednodušší a rychlejší, protože by nebylo nutné procházet složitým schvalovacím procesem. „Vláda považuje za potřebné, aby se vedení kraje a ministerstvo školství podrobněji seznámily s nabídkou Západočeské univerzity,“ řekl Bek. Tato nabídka si podle něj zaslouží vážné zhodnocení před tím, než dojde k definitivnímu rozhodnutí o dalším postupu.
Někteří členové vlády čelili kritice ze strany hejtmanky Mračkové Vildumetzové za své odmítavé stanovisko. Bek se s ní v brzké době chystá setkat, aby projednali možnosti, jak dál postupovat. Je třeba si uvědomit, že Karlovarský kraj je jediným regionem v České republice, kde není žádná samostatná veřejná vysoká škola, a přitom zde fungují pouze pobočky a detašovaná pracoviště jiných institucí.
Tento krok vlády poukazuje na složitost situace, kdy je potřeba nalézt rovnováhu mezi potřebami regionu a celostátními standardy vysokoškolského vzdělávání. Jak se proces vyvine a zda Karlovarský kraj dosáhne svého cíle, zůstává otevřenou otázkou. Budoucnost vysokého školství v tomto kraji tedy bude nutné sledovat s pozorností, neboť má potenciál zásadně ovlivnit vzdělávání a regionální rozvoj.
Pokud by se zřízení nové vysoké školy prosadilo, znamenalo by to nejen příležitost pro místní studenty z Karlovarského kraje, ale také pozitivní impuls pro celou oblast. Vzdělání v regionu přispívá ke zvýšení jeho atraktivity pro mladé talenty, kteří by jinak museli odcházet do jiných krajů za studiem. Vytvoření lokální vzdělávací instituce by mohlo podpořit rozvoj profesních dovedností, přispět k návratu studentů po absolvování a zajistit, že odborníci zůstávají a pracují přímo v regionu.
Dále existuje i potenciál pro synergii s místními podniky a institucemi, což by mělo pozitivní dopad na ekonomiku kraje. Mnohé úspěšné modely vysokých škol například zahrnují spolupráci s průmyslem, což umožňuje studentům získat cenné zkušenosti během jejich vzdělávání a pomáhá firmám najímat kvalifikovanou pracovní sílu. Takováto vazba by mohla Karlovarskému kraji přinést prosperitu a inovace v různých odvětvích.
Na druhé straně však zůstává otázkou, jak vyšší vzdělání v regionu udržet a zabezpečit, aby splňovalo vysoké standardy kvality. Systém zajišťující odpovídající financování, včetně zohlednění potřeb na trhu práce a kvality výuky, musí být pozorně zvážen. Efektivní správa a systémová podpora ze strany státu budou klíčové pro úspěch jakékoli nové vzdělávací instituce.
Je zřejmé, že navrhované řešení zřízení nové veřejné vysoké školy by nemělo být elitářským projektem, nýbrž institucí, která by byla otevřená a dostupná pro všechny zájemce o vzdělání. Kvalitní vzdělání by mělo reflektovat rozmanitost potřeb studentů a potenciálních zaměstnavatelů, což znamená, že by mělo zahrnovat široké spektrum studijních oborů s důrazem na praktické dovednosti.
Současně se postoj k tomuto návrhu vyvíjí i uvnitř samotného Karlovarského kraje. Hejtmanka Mračková Vildumetzová si je vědoma, že ambice regionu na vlastní vysokou školu narazily na administrativní překážky. Její odhodlání a podpora od nejenom na akční plán zaměřený na vzdělání mohou poskytnout drahocenné podněty pro budoucí diskuze o vzdělávacích institucích v kraji.
Závěrem je třeba říci, že situace kolem zřízení vysoké školy v Karlovarském kraji je ilustrativním příkladem souvisejících výzev, kterým čelí regionální vzdělávání. Debata o dostupnosti, kvalitě a efektivitě vzdělání se neustále vrací a ukazuje na potřebu aktivních řešení, která budou reflektovat měnící se požadavky společnosti.
Je důležité, aby se vedení Karlovarského kraje a vládní instituce společně snažily nalézt cestu ke splnění snu o vlastním vzdělávacím zařízení v regionu, které by mělo potenciál pozitivně ovlivnit nejen mladé lidi, ale i celou komunitu. Vzhledem k tomu, že České republice chybí stejná úroveň vysokého školství ve všech regionech, je úkol zajištění přístupu k kvalitnímu vzdělání v Karlovarském kraji klíčovým krokem směrem k vyváženějšímu rozvoji celé země.
Zdroj: ČTK
