Česká republika i přes vytrvalý rozvoj solárních elektráren za poslední léta nadále výrazně zaostává v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jak ukazuje analýza portálu datové žurnalistiky Evropa v datech, český podíl obnovitelné elektřiny dosahuje pouze přibližně 13 procent ročně, což naši zemi řadí mezi ty nejhorší v rámci Evropské unie. Většinu elektřiny, zhruba 40 procent, tradičně vyrábí uhlí a jaderné elektrárny. Uhelné zdroje se přitom v následujících letech plánují odstavení, avšak adekvátní náhrada zatím není k dispozici.
Podle analytiků portálu je důvodem slabého rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku zejména zdlouhavý proces povolování a odpor veřejnosti, který se projevuje především v dlouhodobě stagnující výstavbě větrných elektráren. „Mezi lety 2015 a 2024 se instalovaný výkon větrných elektráren v Česku zvyšoval jen velmi pomalu, až na aktuálních 351 MW. V některých letech nezaznamenal žádný nový turbíny,“ uvedla analytička Kateřina Novotná.
V loňském roce činil podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé EU 47 procent. Většinu z nich představují větrné elektrárny, jejichž podíl v Česku se drží na jedno procento. Za nimi následovalo jádro s 24 procenty, plyn s 15 procenty a uhlí s necelými deseti procenty.
I přesto, že výroba elektřiny z uhlí loni klesla, zůstává pro českou energetiku důležitá spolu s jadernými zdroji. Uhlí hraje významnou roli i v energetických mixech dalších evropských zemí, jako jsou Německo, Polsko nebo Bulharsko.
Česká republika plánuje v příštích letech postupný odklon od uhelných zdrojů, které by se měly zastavit přibližně kolem roku 2030. Tuzemské energetické společnosti avizovaly i dřívější termíny, a to zejména díky rostoucím cenám emisních povolenek a nákladům na dekarbonizaci v Evropě.
Analýza však varuje, že odchod od uhlí představuje pro českou energetiku značnou výzvu. Budoucí energetický mix by měl být založen na jádru a obnovitelných zdrojích, které však bude třeba většinou teprve vybudovat. Jako přechodný zdroj plánují energetici využívat především plyn, avšak i zde bude přechod trvat, zejména v oblasti teplárenství. Portál upozorňuje, že Česká republika se tak může brzy stát čistým dovozcem elektřiny ze zahraničí, přičemž slabinou může být kapacita ostatních evropských zemí k exportu.
Pokles výroby elektřiny v Česku loni dosáhl objemu 68,7 terawatthodin, což představuje meziroční pokles o čtyři procenta. Tato hodnota byla podle odhadů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
Zdroj: ČTK
