V České republice je v poslední době patrné zrychlené šíření virové hepatitidy A, známé také jako infekční žloutenka nebo nemoc špinavých rukou. Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo letos do 28. března evidováno 320 případů onemocnění, což představuje více než polovinu celkového počtu infikovaných za celý loňský rok. Tento alarmující trend přiměl odborníky k vydání doporučení zaměřeného na prevenci jak doma, tak při cestování do zahraničí.
Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky lidé, kteří nemají praktického lékaře, často vyhledávají péči na pohotovostech nebo u specialistů, což prodražuje celý systém zdravotní péče. V Česku je aktuálně aktivních přibližně 5 000 ordinací praktických lékařů pro dospělé, avšak vzhledem ke stárnutí populace bude v příštích deseti letech potřeba o pětinu více praktických lékařů. U dětských praktiků je situace obdobná – dnes jich je asi 2 000 a přibližně 130 000 dětí není registrováno u žádného z nich.
„V ideálním případě by měl praktický lékař být schopen vyřešit převážnou část zdravotních problémů pacientů a nasměrovat je správně v systému, aby se nacházeli ve správném ordinačním prostředí,“ uvedl Šonka. V současnosti však síť ordinací není dostatečně rozsáhlá, aby pokryla vzrůstající poptávku. Je také nezbytné zaměřit se na lidi, kteří si myslí, že registrace u praktického lékaře není potřeba. Podle Šonky je problém, že do systému vstupují s chaotickým přístupem, což vede k vyšším nákladům.
Praktický lékař by měl v ideálním případě řešit 80 procent zdravotních problémů populace a ke své činnosti potřebovat pouze 15 procent z celkového rozpočtu. Z dalších 40 procent by měly čerpat běžné nemocnice a ambulantní lékaři, zatímco specializovaná zdravotnická centra pokrývají pouhých 5 procent péče.
Podle aktuálních statistik odpovídá letošní rozpočet veřejného zdravotního pojištění 528 miliardám korun, z čehož 515 miliard korun je vyhrazeno přímo na zdravotní péči. Na péči praktických lékařů je přitom určeno 30,7 miliardy korun, což představuje méně než 6 procent celkového rozpočtu.
V rámci kampaně 11 milionů důvodů chtějí lékaři reprezentovat specifická řešení pro jednotlivé kraje, aby efektivně reagovali na stále vzrůstající problém stárnutí populace a zvyšující se prevalenci chronických onemocnění. „Tím, že navrhneme cílená opatření, můžeme prodloužit dobu života prožitého ve zdraví,“ zdůraznil Šonka.
Mezi navrhovaná opatření patří také vznik týmových praxí, kde je zapojeno více lékařů. Tyto praxe by měly poskytnout delší ordinační hodiny a přispět k efektivnějšímu poskytování primární péče. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 tento model stal standardním způsobem, jakým bude primární péče poskytována,“ dodal Šonka s tím, že letos vzniklo již 150 týmových praxí.
Co se týče prevence, Šonka uvedl, že v posledních letech se podařilo zvýšit podíl lidí, kteří pravidelně navštěvují preventivní prohlídky, z 50 na 60 procent. Od července by měla platit nová vyhláška, která lékařům umožní vyšetřit pacienty na více laboratorních parametrech a častěji měřit činnost srdce na EKG. „To podstatně přispěje k včasnému záchytu chronických onemocnění, jako jsou cukrovka nebo dislipidémie,“ objasnil Šonka.
Do budoucna se plánuje také sdílení výsledků laboratorních vyšetření mezi lékaři, což má za cíl eliminovat opakování stejných testů u pacientů a přispět tak k efektivnějšímu využívání zdrojů. „Tento krok by mohl přinést významné úspory jak pro pacienty, tak pro celý zdravotní systém,“ dodal Šonka.
Zvyšující se trend případů žloutenky typu A a dalších infekčních onemocnění v posledních letech ukazuje na naléhavou potřebu zlepšit hygienické standardy a preventivní opatření napříč Českou republikou. Hygienici i praktičtí lékaři proto vyzývají k očkování, které zajišťuje dlouhodobou ochranu a pomůže zabránit šíření nemocí.
Celkově se očekává, že s rostoucími potřebami populace a stárnutí obyvatel bude nutné provést zásadní změny ve zdravotnickém systému, aby mohl efektivně reagovat na měnící se výzvy. Praktická péče by měla hrát klíčovou roli v tomto procesu, a proto je důležité investovat nejen do rozvoje ordinací, ale také do vzdělávání a podpory zdravotnického personálu.
Snížení počtu lidí bez pravidelného praktického lékaře je nezbytné pro zajištění kvality zdravotní péče a minimalizaci preventabilních problémů. Tímto směrem se musí ubírat nejen český zdravotnický systém, ale i jeho legislativa a politika. Pokračující cíle dostupnosti a kvality zdravotní péče pro každého občana jsou zásadní pro zdravější budoucnost celé společnosti.
Zdroj: ČTK
