Je to už dvacet let, co Hotel Klínovec hostil své poslední návštěvníky. Tato památkově chráněná zřícenina už roky čeká na své další využití. Plány, které s ním má dnes město se jeví jako sanace nesmyslného podnikatelského průšvihu, který má být hloupě sanován z veřejných rozpočtů.
Boží Dar je majitelem hotelu od roku 2003, a postupně město dovedlo celou nemovitost do stavu, který popisují místní jako neobyvatelnou barabiznu. Zdevastovaný areál hotelu na Klínovci nabízela obec v roce 2016 soukromému investorovi, poté co politik Horník veřejně přiznal, že koupě hotelu městem byla zmařená investice, nad ekonomické možnosti obce s tím, že jí město prodává.
Do této chvíle se jednalo o zmařenou investici politiků Božího Daru, o kterou nikdo ze soukromích investorů neprojevil žádný zájem. Chátrající průšvih místních zastupitelů navíc živil vášně místních lidí a způsobyl významnou zátěž pro veřejné finance města.
I přes to, že obecní majetek je v troskách a obec Boží Dar si s ním evidentně neví dlouhé roky vůbec rady, tak se dnes chystá nesmyslná rekonstrukce, neperspektivního hotelu za veřejné peníze, čítající stovky miliónů, které ale měli sloužit na „ekonomickou transformaci“ a nikoliv na sanaci umíněných politických průšvihů.
Vše se začalo měnit na pokračující ekonomický nesmysl, krátce po nástupu hejtmana Kulhánka (KOA, STAN, TOP 09). Záhy se objevila zdevastovaná stavba v péči obce Boží dar na seznamu projektů Fondu spravedlivé transformace, v rámci níž může Karlovarský kraj čerpat Evropské peníze na strukturálně postižené regiony.
Za tím, co politici z vládnoucího slepence vyškrtali produktivní investice, které měly směřovat mimo jiné k udržení a tvorbě nových pracovních míst, tak ti samí politici si po stranické linii nastavili za zády všech jiné priority, které více než zdraví rozum, kopírují politické zastoupení hnutí KOA, TOP09 , STAN a dalších koaličních partnerů v Karlovarském zastupitelstvu. To vše hlasitě kritizuje krajská opozice za naprosté ignorance místních médií.
Příkladů na Kulhánkovo populistické vládnutí přitom existuje za osm let, kdy dirigoval veřejný rozpočet v Karlových Varech celá řada. Výsledkem, který Kulhánek přinesl městu Karlovy Vary a jeho občanům jsou mimo jiné dluhy a rozklad veřejných financí města. Každoroční projídání veřejných peněz v mnoha neinvestičních dotacích, směřujících často politickým kamarádům, partnerům a úzkým skupinám, nikoli všem občanům města udělalo za osm let devastující zásahy do infrastruktury města (mosty na pokraji životnosti za stovy milionů).
Navíc město Boží Dar se vůbec netají tím, že hotel provozovat nikdy nebude a chystá ho po rekonstrukci pronajmout.
O pronájmech a vybydlených městských nemovitostech by opět Karlovy Vary mohly vyprávět, mnoho smutných příběhů.
Každý majitel, který si neví rady s nemovitostí, tak ji raději rychle prodá, než začne ztrácet svou hodnotu. Ale v případě správného ekonomického rozhodnutí, by politici už neměli možnost přihrát stovky milionů do zchátralé barabizny, která za řadu let provozování dospěla do stavu totálního rozpadu, vyžadujícího astronomickou a vysoce riskantní investici. Šikovné výběrové řízení na zhotovitele, který nasaje veřejné stovky miliónů a prostaví je způsobem, který nebude trestný je praxe mnoha stavebních firem. Radost budou mít nejspíš i politici.
I přes jasné argumenty tržní ekonomiky, dnes místní média zvráceně oslavují nesmyslný nápad a podporu krajských politiků Kulhánka (KOA, STAN, TOP 09…) a krajského zastupitele a starosty Božího daru Jana Horníka (STAN), který má spolykat stovky miliónů i přes to, že v dané lokalitě je mnoho soukromých hotelů a pensionů s volnými kapacitami.
Politici místo toho, aby podporovali prosperitu místních podnikatelů, kteří melou z posledního, tak jim uměle vytváří do budoucna další konkurenci, navíc dotovanou evropskými penězi z Fondu spravedlivé transformace, který ani omylem neslouží na záchranu kvazi kulturních památek, které pozbyly ekonomického významu.
Možná politici vidí spravedlivost v tom, že dotovaný projekt, který nikdo nepotřebuje, bude v budoucnu aktivně pomáhat v likvidaci podnikatelů, tvrdě pracujících bez dotací ve snaze na Božím Daru ekonomicky přežít.
„Myslíme si, že kdyby se peníze místo na obnovu nemovitostí na Klínovci investovaly do Sokolova, bylo by to pro obyčejné lidi daleko přínosnější, efektivnější a hlavně by to splnilo podstatu procesu transformace a hlavní myšlenku Fondu spravedlivé transformace,“ dodala starostka.
