Karlovy Vary – Adéla Bauerová a Věra Fričová založily před deseti lety v Karlových Varech zábavní dětské centrum Hopa Hopa, které každým rokem nabývá na oblíbenosti. Nově se dvojice podnikatelek zaměřila na pilotní projekt, a to multisenzorickou místnost tzv. Snoezelen. Ze staré budovy, kde bylo dříve obchodní centrum, vybudovaly dětský svět pro všechny, tedy nově i pro děti s handicapem. “Konkrétně nápad na Snoezelen přišel od mojí švagrové Jany Baloušové Fričové, která má mentálně retardovanou holčičku Janičku. Kvůli jejímu režimu musela skončit s prací a celé dny o ni pečovat. Já osobně znám všechny ty příběhy maminek, které se uzavírají před okolím, jsou odděleny od společnosti a je na ně vyvíjen obrovský tlak, protože zkrátka s těmito dětmi nemohou kamkoliv, aniž by nečelily vítkám od druhých…,” popisuje začátky Věra Fričová, která má na starosti chod firmy.
A tak vznikl nápad na založení Snoezelenu v Karlových Varech, kde by mohli rodiče, nejen s handicapovanými dětmi trávit svůj čas smysluplně. Účinnost multisenzorické místnosti dokazuje množství studií na celém světě. Dochází zde ke stimulaci, relaxaci, aktivizaci a k rozvoji psychomotorických vlastností. Jedná se o celostní koncept pro jedince s těžkým kombinovaným postižením, ale také pro lidi bez handicapu. “My v karlovarském Snoezelenu se aktuálně zaměřujeme na děti od 1 roku do 12 let, a protože jsem si vědomy, že terapie nejsou levnou záležitostí, tak rodičům pomáháme i se sháněním prostředků na individuální lekce,” doplňuje Adéla Bauerová, s níž se mohou potenciální zákazníci ohledně této formy podpory propojit.
Celý tým Snoezelenu se zaměřuje ale i na samotné rodiče handicapovaných lidí. Přejí si totiž vytvořit místo, kde budou všichni na stejné lodi plné pochopení, ale i odpočinku. Rodiče jsou totiž velmi často podceňovanou skupinou. „Většinou se setkáváme s tím, že se veškerá pozornost zaměří na děti s handicapem, ale rodičům těchto dětí se otočí svět vzhůru nohama. Musí celý život zasvětit dítěti a celý mu ho přizpůsobit. Maminky a tatínci jsou mnohdy na těžkou situaci sami, a právě jsou to oni, kteří kolikrát potřebují odbornou pomoc. Trpí úzkostmi, depresemi, mají pocit, že jsou na vše sami, začnou se izolovat od společnosti a bohužel společnost si toho kolikrát ani nevšimne. Plánujeme i propojení s psychology, chceme pořádat různé workshopy, aby se o tomto tématu více mluvilo, aby tato témata nebyla tabu. To vnímáme jako nesmírně důležité,“ sděluje vizionářka projektu Věra Fričová.
I nadále bude Hopa Hopa shánět finanční prostředky, tentokrát je v plánu herní konzole pro handicapované děti. „Dále si přejeme vytvořit prostor pro ergoterapii, logopedii, psychologii, a to pro děti s jakýmkoliv postižením. Naší vizí je zkrátka, aby si maminky dětí s jakýmkoliv handicapem daly u nás jednoduše kávu, na chvilku zapomněly na své problémy, vydechly, odpočinuly si. Je příjemné, když můžete s ostatními sdílet své zkušenosti a vzájemně se podpořit. Mohou u nás v klidu slavit narozeniny, a podobně a hlavně chceme těmto rodinám zkvalitnit jejich život,“ usmívá se Adéla Bauerová.
Součástí nabídky jsou také skupinové lekce Multi-sensory play probíhající pod vedením terapeutky Terezy Sapouškové. Každá hodina má své téma a je zaměřená na rozvoj smyslů a motorických dovedností. Během dané lekce dochází k tvorbě nových synapsí, které vznikají při učení nových věcí, a to vzájemným propojováním jednotlivých nervových buněk. “Při vstupu do místnosti ucítíte příjemnou vůni aroma olejíčků, spoustu blikajících světýlek, terapeutických nástrojů, jakým je například vibrační válec, který hlasitě brní. Obzvláště autistické děti jsou citlivé na zvuky a to, co nám přijde jako extrém, jim vyloženě vyhovuje, protože se tím uklidní,” uzavírá Věra Fričová s tím, že největší odměnou je satisfakce, kdy se dětem nechce domů… “Stojíme celé dny za barem, běháme kolem provozních záležitostí, ale ten pocit, kdy nám rodiče děkují za program, úsměvy jejich ratolestí, to dělá zkrátka radost i nám. Takže cíle do budoucna jsou jasné, zviditelnit Snoezelen a i nadále zkvalitňovat život lidí kolem nás,” usmívá se Adéla Bauerová.
