Již déle než měsíc žijeme v době postupující celosvětové pandemie nemoci Covid – 19, kterou způsobuje koronavirus. V médiích, hromadných sdělovacích prostředcích, na sociálních sítích, v debatách v zaměstnáních a v domácnostech je to snad nejčastější téma. Řečeno a napsáno toho bylo tolik, že neznám nikoho, kdo by se v tom ještě orientoval. Je to také tím, že se potýkáme s něčím novým, co tu ještě nebylo a na co nebyla žádná země na světě připravena.
Naše vláda postupovala s blížící infekcí tak, jak je většině dospělé populaci dobře známo. Nemoc a vládní nařízení ovlivnily život doslova každého z nás. Nemám patent na rozum a nechci hodnotit každý jednotlivý vládní krok a každý bod nařízení, který od počátku této krize vydala.
Vzhledem k tomu, kde žiji, bych chtěl vyjádřit svůj názor na problematiku přeshraničních pracovníků, tzv. pendlerů.
V počátcích, kdy v České republice byly jednotky případů nakažených novým koronavirem, v sousedním Německu se počty nakažených počítaly na stovky. Vládním rozhodnutím bylo občanům ČR zakázáno vycestovat a zároveň byl až na výjimky zakázán vstup obyvatelům sousedního Německa na naše území. Výjimku dostali řidiči mezinárodní kamionové dopravy a tzv. pendleři. Lidé pracující na území sousedního státu a denně se vracející domů do ČR.
Vzhledem k tomu, že jsem sám byl ještě pár hodin před zavřením hranic v sousedním Bavorsku, kde na běžném životě obyvatel nebylo poznat, že se cítí nějakou šířící se infekcí ohroženi, přitom především v této spolkové zemi již bylo mnoho nakažených, zastával jsem názor, že je potřeby na 10 dní hranice úplně uzavřít a v té době nastavit způsob kontroly přeshraniční migrace obyvatel a jejich testování. Na základě žádostí hejtmanů Jihočeského a Karlovarského kraje a možná až hysterických reakcí mnoha pisálků na sociálních sítích upozorňujících na možné riziko zvýšeného rozšiřování nákazy přeshraničními pracovníky naše vláda zvolila zvláštní režim pro pendlery.
Z mého pohledu, ale hodně nešťastný. Pokud chcete v Německu pracovat, vycestujte tam na tři týdny a po návratu budete 14 dní v karanténě. Řada mých známých se snažila ve velmi krátké době sehnat v Německu ubytování, což nebylo vůbec snadné a mnoho z nich dodnes bydlí u kolegů z práce apod. Odjeli narychlo s pár taškami osobních věcí a velkou nejistotou. Řada pendlerů v sousedním Německu pracuje mnoho let a do budování kariéry tam investovala nemalé úsilí. Tito lidé teď byli mnohdy postaveni před rozhodnutí. Neohrozit své zaměstnání a vycestovat, nebo se pokusit určité období překlenout čerpáním dovolené, nebo pracovní neschopností. V případě vycestování, zde zanechat svoje rodinné příslušníky, svá bydlení, svoje domácí mazlíčky atd. Řada pendlerů zaměstnavatelům oznámila, že zůstanou doma a byla s nimi ukončena pracovní smlouva.
Ano, lze namítnout. To je ale přeci jejich věc. Nikdo je nenutil, aby pracovali v Německu. Mohli si práci najít u nás. Chtějí si vydělávat v Eurech větší peníze, tak teď musí něco obětovat. Přece nebudeme riskovat, že nám sem masivně zavlečou nákazu. Jejich Eura proti našemu zdraví. Co je víc? Vezmou si na svědomí možná úmrtí několika seniorů, či lidí v produktivním věku ?!
Takto ale na problém nelze nahlížet.
Karlovarský kraj je z hlediska příjmů dlouhodobě nejchudší část naší republiky. Průmysl je zde zastoupen minimálně, doly jsou v útlumu a textilní výroba, kdysi významný zaměstnavatel, byla zlikvidována importem čínského zboží. Zbylo zde lázeňství mnohdy s velmi podprůměrnými odměnami za práci , drobní podnikatelé a až na pár výjimek nevelké firmy, které platí své zaměstnance tak, jak je v kraji obvyklá výše průměrného platu. Není se čemu divit, že řada schopných a odvážných lidí si našla práci v sousedním Německu, kde je finanční ohodnocení za stejnou práci diametrálně odlišné. Tito lidé, pendleři, však vydělané prostředky utrácejí převážně u nás a umožňují podnikání řadě českých firem a živnostníků, u kterých nakupují zboží a služby. Ano mají vyšší příjmy, staví domy, kupují byty, auta, ale chodí do restaurací, kin a divadel. Přinášejí do tohoto koutu republiky prostředky, které jsou pro mnoho zdejších podnikatelů životně důležité. Mnoho německých firem si ve zdejším kraji založilo dceřiné společnosti a dává práci našim občanům. Řada Německých společností na území Bavorska a Saska je na našich pendlerech bezmála životně závislá. Provázanost příhraničních regionů je daleko větší, než si schopno mnoho lidí připustit.
Současným nešťastně nastaveným režimem došlo k obrovskému zásahu do života řady lidí a firem na obou stranách hranice.
Ano, mnoho oblastí a to i v blízkosti naší hranice na německé straně je koronavirem značně promořeno. V současné době již ale nemluvíme o počtu nakažených v ČR jako o jednotlivých případech, ale počítáme je na tisíce. Jaký je tedy rozdíl v riziku rozšíření nákazy pendlerem, který jí přivezl z pár kilometrů vzdáleného zaměstnání v Německu či Rakousku, nebo naším občanem, který byl pracovně v Praze a podobně. Pendlery máme všechny podchycené a pokud by byli pravidelně testováni, jsou z mého pohledu pro rozšiřování nákazy daleko menším rizikem než řidiči kamionů, kteří projedou více států Evropy, následně pak celou Českou republiku a zmizí někde na Balkáně či v Turecku.
Závěrem bych chtěl vyjádřit přání.
Umožněte pendlerům vykonávat jejich zaměstnání a nastavte rozumným způsobem kontroly jejich zdravotního stavu v souvislosti s nebezpečím šíření nákazy. Třeba prostřednictvím tzv. chytré karantény. Naše republika si myslím v boji s nákazou nevede špatně a nebojím se tvrdit, že i sousední Německo má díky masivnímu testování koronavirus pod kontrolou. Důkazem toho je příhraniční okres Tirschenreuth, kde i přes počáteční vysoké promoření populace již několikátý den nepřibyl nový případ zjištěné nákazy. Pokusme se po zvládnuté ochraně lidských životů také ochránit kvalitu života v naší zemi, v našem regionu, kde pendleři nejsou jen lovci evropské měny, ale významní nositelé financí do našich příhraničních měst a obcí.
Autor: Tomáš Vacko, předseda místní organizace hnutí Trikolóra Cheb
Zajímají nás vaše názory na aktuální témata v Karlovarském kraji. Své náměty a příspěvky můžete psát na email: karlovarky@gmail.com
Za obsah příspěvku odpovídá jeho autor a redakce texty neupravuje. Články v „Blogu“ občana nevyjadřují názory redakce.
Redakce
