Dnes je Zelený čtvrtek. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat. S večerem přichází velikonoční triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Letos ale stejně jako před rokem oslavy tohoto svátku omezily opatření vlády proti šíření koronaviru. Účast na bohoslužbách je omezena a vedení tuzemské katolické církve s ohledem na epidemickou situaci doporučilo vynechat i jinak obvyklé průvody, konat se nebude ani tradiční obřad mytí nohou na Zelený čtvrtek.
Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Přívlastek zelený dostal zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag – zelený čtvrtek. Je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.
Tradicí je na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Lidé věří, že jídla z těchto surovin jim zaručí pevné zdraví. Nikdo se také na Zelený čtvrtek nemá hádat, ani si nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze. Se Zeleným čtvrtkem je neodmyslitelně spojena i tradice, podle které zvony odlétají do Říma a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu.
Na Zelený čtvrtek se obvykle konají dvoje liturgické obřady. Dopoledne se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události. Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie, a také Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.
Velikonoční oslavy a obřady ale zkomplikovala druhý rok za sebou epidemie nemoci covid-19. Například účast na bohoslužbách je omezena na deset procent kapacity kostela k sezení, což některé farnosti vyřešily přidáním bohoslužeb a rozšiřováním on-line přenosů. V kostelích musí mít lidé také respirátor a dodržovat rozestupy, vedle toho je zakázán hromadný zpěv s výjimkou sboru nebo zpěváků na odděleném místě. Lidé navíc musí slavit Velikonoce co nejblíže místa svého bydliště, protože podle vládního nařízení nesmí opouštět okres, ve kterém mají trvalé bydliště.
Zdroj: ČTK, Foto: congerdesign/Pixabay
