Zatím, co Češi řeší, jak uživit své rodiny, tak Česká vláda svou potentností a prací ve prospěch občanů příliš nevyniká. Politici aktuálně řeší platy poslanců, které by měly příští rok přesáhnout hranici 100 tisíc korun měsíčně.
Češi se nechají v obchodech holit jako ovečky, je to ekonomická perverze, Češi jezdí nakupovat nejen do Polska, ale nakupují levnější potraviny i v Německu, společný trh nefunguje, obchodníci neříkají lidem pravdu, lokální produkce se v Čechách neprodává. Taková slova říkají známí ekonomové.
Mléko je mlékovější, sýry jsou tučnější, maso šťavnatější, ovoce se zeleninou jsou méně shnilé. Navíc to vše budete mít za třetinovou cenu. Je to pravda, nebo mýtus? Přitom se jedná o stejné obchodní řetězce jako mají naši bohatí sousedé v Čechách. Ale do Čech putují ve stejných obalech pochutiny s jiným obsahem, často pochybné kvality. Že by naši nejbližší posílali do Čech kvalitu druhé kategorie a vyráběli dvojí kvalitu potravin?
Potraviny v Německu jsou prostě lepší a levnější. Říká se to a na každém šprochu… Mnozí už to ale neříkají a nakupují v Německu už delší dobu.
„Nejen, že je vyšší kvalita všeho zboží, ale veškerý sortiment je často levnější. A když náš stát umožňuje vyvážet stamiliardové zisky mimo naší zemi, tak to do Německa zaplatíme přímo na jejich pokladnách a navíc ještě ušetříme,“ říká Adam Šlacha z Chebu.
Mnohé potraviny mají stejný, nebo velmi podobný obal, jako v Čechách, což ocení zejména ten, kdo tolik neumí německy a chce si koupit třeba kypřicí prášek do pečiva.
Obal u mouky vás může naopak i zmást. Zejména pokud sháníte hrubou mouku a sáhnete po se červené. Po otevření zjistíte, že jde o mouku hladkou. Pro upřesnění, hladká je i v obalu se zelenou nebo modrou barvou. Dovážené ovoce a zelenina rychleji hnijí, ale jsou levnější než česká produkce, která je z EU méně dotovaná a nedosáhne na podražené ceny, které od počátku diriguje velmi neférovým způsobem macešsky se chovající EU k zemím z bývalého východního bloku.
Za nízké dotace, vysoké náklady a daně, levnější potraviny Češi nikdy nevyrobí, a tak řetězce našich sousedů nemusí mít z konkurence strach. Diktují si ceny a kvalitu na hranici únosnosti a bez lítosti rabují chudé české peněženky jako o závod.
V Čechách nejsou téměř delikatesní, nebo dokonce až luxusní potraviny, zde vše najdete naprosto běžně mezi dalšími delikatesními až luxusními potravinami. V supermarketech nebývá biokoutek. Bio je všudypřítomné. Někdy je těžší sehnat nebio. Pokud vám snad bio v běžném supermarketu nepřijde dostatečné, na každém rohu natrefíte na specializované bioprodejny.
V poslední době se na trhu objevují i firmy, které se chystají dovážet nákupy do Čech, především v příhraničních oblastech si Češi budou moci dovolit luxus z Německa za nižší ceny něž zvláštní verze potravin speciálně jsou dovážené do Česka s přídomkem pochybné kvality.
Stejně tak, jak kvalitní jsou potraviny v zahraničních supermarketech prodávajících v Čechách, tak bude nejspíš odpovídat i kvalita „práce“ českých politiků.
To co je v celé Evropě považováno za nepřijatelné, tak se v Čechách běžně nabízí, navíc za vyšší ceny, než které dva a půl krát bohatší sousedé platí doma za mnohem vyšší kvalitu.
Že by si naši Evropští sousedé dokonale osvojili přísloví : „České prase, všechno spase.“
