Náš Karlovarský kraj, který je počtem obyvatel vůbec nejmenším v celé republice, je vlastně takovým větším okresem.
To má své výhody v relativní schopnosti ho spravovat. Těch různých krajských organizací, ale i měst a silnic či čehokoliv- je prostě mnohem méně, než v případě třeba Plzeňského nebo Ústeckého kraje. Na druhou stranu díky tomu, že jsme malým regionem, tak nemáme příliš velkou váhu pro politiky v Praze. Tím se dostávám ke klíčovému problému, který sužuje náš kraj. Jsme odříznutí a odlehlí. Dálnice D6 se sice pomalu blíží od Nového Strašecí, ale stále velká část běží. A úkolem, jedním z největších pro novou krajskou reprezentaci, je maximální úsilí o co nejrychlejší výstavbu dálnice D6. Dnes je největším dopravním úspěchem, o kterém „všichni mluví“, příjezd Pendolina, které bude jednou denně zajíždět „až“ do Karlových Varů, přičemž jízdní doba mezi Prahou a Vary bude zhruba o hodinu delší než do dvakrát tak vzdálené Ostravy. Do té se autem dostaneme mimochodem rychleji přes Německo a Polsko. Jsme prostě odříznutí a je to problém, víc, než si myslíme.
Druhým klíčovým tématem je těžba uhlí.
Sokolovsko pomalu v souladu s přáním Evropské unie a zdražováním emisních povolenek, odchází od těžby uhlí, miliony tun hnědého zlata končí na dnech obřích jezer a tisíce lidí přichází o práci, či o ní přicházet budou. Myslím si, že to není dobrý trend. Země, která nemá jasně naplánováno, jakou cestou se dále vydá, by neměla opouštět osvědčený model, který po odsiřovacích opatřeních splňuje i ekologické požadavky. Spíše je to hra Bruselu, na kterou jsme byli nuceni přistoupit. Kraj je sice „malým pánem“ a nedokáže úplně zabránit nastolenému trendu, nicméně by se neměl sám nechat zahnat do kouta. Musíme udělat vše proto, aby slibované kompenzace, ať už z vládního programu Restart, tak evropského fondu takzvané „spravedlivé transformace“, skutečně dorazily na zlepšení života lidí v Karlovarském kraji.
Třetím je odliv lidí.
Lidé odsud odchází, protože zde nevidí budoucnost. Po školách v Praze tam zůstávají a nechtějí se vracet. Toto musíme změnit. Mladým lidem musí mít náš kraj co nabídnout. Kvalitní bydlení, možnosti zaměstnání, rychlé spojení do Prahy nebo třeba volnočasové vyžití. To jsou cesty k tomu, aby se v našem kraji žilo lidem lépe a je třeba tomu jít naproti. Náš kraj by se měl stát parťákem obcí, při řešení jejich rozvoje, pomáhat jim s administrativou dotací a hlavně za ně ještě silněji mluvit třeba v té Praze při jednání o nejrůznějších podporách.
Koronavir ukázal, jak je naše situace zranitelná. Lázeňství se na několik měsíců zastavilo, pendlerství bylo neurologickým bodem při vnímání strachu z převozu viru ze zahraničí. Takto silná rána na dvakrát udělala z našeho kraje jednu z největších obětí koronavirové pandemie. Další obětí může být zdravotnictví, pokud nedojde ke změně financování úhrad a nebude více podporována zdravotní péče v chudých regionech.
Moc bych si přál, aby Karlovarský kraj uměl předvídat. Jsem sportovec a někdy se používá termín „číst hru“. Musíme být schopni se nenechat opít rohlíkem, o tom jak je skvělé se zbavit uhlí a že pendolino za čtyři hodiny v Praze je vrcholem pokroku. A také musíme mít vizi. Nevidět jen na čtyři roky a zapojit všechny aktéry, ať už obce, tak i firmy nebo malé živnostníky, do rozvoje kraje. Protože ten náš si to zaslouží!
Autor: Ing. Matěj Drbohlav, předseda krajské organizace Trikolóra – Karlovarský kraj
