K lepší péči o přírodu má pomoci výzkum, který v pohraničí provádí česko-německý tým

Česko-německý tým zkoumá historické proměny krajiny mezi obcemi Aš, Rehau, Regnitzlosau, Ebmath a Hranice i tamní vzácné druhy rostlin a zvířat. Daří se jim tam díky omezeným zásahům do přírody, ale i na lokalitu dopadá klimatická změna, řekl v rozhovoru paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky vědci postupně zveřejňují na webu. 

 

„Máme výsledky uloženin, kde extrahujeme zbytky rostlin, i z toho zjišťujeme, jak se krajina měnila několik tisíc let až do současnosti,“ uvedl Kuneš. Tým rekonstruuje také proměnu složení lesů, mapuje ale i současnou biodiverzitu v krajině a srovnává rozdíly mezi českou a německou stranou.

 

„Například, jak se na nich podepsal rozdílný management v krajině a rozdělení železnou oponou. Zjišťujeme, že je tam spousta biotopů přímo vázáných na vznik železné opony. Takové pseudo opuštěné plochy, kam se nikdo nedostal, částečně zarostly, částečně však byly narušované technikou,“ řekl vědec. „Zjišťujeme, že jsou velmi cenné, protože tam žije spousta vzácných druhů živočichů a rostlin,“ uvedl.

 

Některé druhy ovlivnilo i chování vůči krajině dlouho před vznikem železné opony – například perlorodky říční, které se dožívají až 200 let. „Vztahuje se to k osídlení, které tam bylo dříve, i koncem 19. století. Byla to periferie ze všech stran, Česka, Saska a Bavorska. Zároveň nějak využívaná byla, ty organismy určitý vliv člověka potřebují, ale ne tak intenzivně jako třeba v jižních Čechách, kde perlorodky vlivem intenzivního zemědělství vymizely, protože se zhoršila kvalita vod,“ řekl Kuneš. Připomněl, že pohraniční Aš a její okolí je jednou z nejméně využívaných oblastí v Česku.

 

„Zelený pás podél hranice, který pak vede i Šumavou a jižními Čechami, je na Ašsku významný tím, že je v relativně nízké nadmořské výšce a vytváří nárazníkový pás, kam se i druhy, které byly z okolní krajiny vytlačené, mohly stáhnout a existovat,“ popsal situaci Kuneš. Dodal, že na bavorské straně je velká fragmentace krajiny, ale zároveň je intenzivněji využívaná. „Stále se tomu snažíme více porozumět, koncem roku bude ještě více výstupů,“ dodal Kuneš. Zmínil i výsledky výzkumu pramenů a kvality vod a proměny související s klimatickou změnou.

 

„Vody je skutečně čím dál méně, potoky, které hostí perlorodky a další druhy, postupně během léta vysychají stále víc. To představuje velkou hrozbu do budoucna,“ řekl Kuneš. Dodal, že tým se bude snažit navrhnout postupy vedoucí k tomu, aby vzácné vodní druhy přetrvaly. Tým plánuje i exkurze po obou stranách hranice, a to 9., 29. a 30. dubna. Místa ještě upřesní. „Vše bude tlumočené do češtiny i do němčiny, aby se mohli zúčastnit návštěvníci z obou zemí,“ podotkl Kuneš.

 

Na projektu spolupracují odborníci z Univerzity Karlovy, Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze, Univerzity v Řezně a Sdružení pro životní prostředí a ochranu přírody Německa.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..